Krasobruslení je o disciplíně, bez baletní a atletické průpravy se mladí sportovci neobejdou

Věra Paulusová je trenérkou, rozhodčí a také technickou specialistkou Mezinárodní bruslařské unie. Jako první k nám v 90. letech minulého století přivezla také synchronizované bruslení. „Určitě to byla láska na první dobrou a chtěla jsem překonávat všechny možné obtíže a to jenom proto, abych se dostala zase na tu ledovou plochu,“ popisuje svůj vztah k bruslení. Poprvé se na ledové ploše ocitla ve svých pěti letech.

Věra Paulusová, trenérka jihlavských krasobruslařek|foto:Hela Dvořáková, Český rozhlas

Krasobruslař musí být atleticky zdatný, musí být rychlý a rozvíjet rychlost. Musí rozvíjet všeobecnou koordinaci, takže je namístě sportovní gymnastika a musí se dobře položit do hudby a dokázat koordinovat pohyby v jakémkoli tempu a hudebním rytmu. Takže potřebujeme ještě balet. A to je taková pohybová abeceda, která se ustálila za posledních asi 120 let a každý krasobruslař tím baletem musí projít. „Jinak je nedůstojné, když se na led postaví třeba už i v tom teenagerovské věku a ta baletní průprava by scházela. Takže i my tady teď v Jihlavě dbáme na to, aby naše děti procházely baletní průpravou, a máme ji pravidelně zařazenou každý týden do toho našeho tréninkového cyklu,“ říká trenérka jihlavských krasobruslařek.

Krasobruslařky obvykle končí kariéru kolem dvacátého roku. „V České republice většinou děvčata končí maturitním obdobím, tedy tak kolem těch 19 let, než se rozhodnou pokračovat třeba na vysoké škole, což tedy to krasobruslení takto i podporuje, protože člověk musí být disciplinovaný, organizovaný a to se přenáší i do školy, do těch studijních, různých návyků, tak, že většina krasobruslařek studuje na vysoké škole i třeba medicínu a ty velmi obtížné obory a dokáže dokončit,“ vyzdvihuje Věra Paulusová další přínos sportu.