Zvířata jsem si zamiloval už z kočárku, říká nový ředitel jihlavské zoologické zahrady Jan Vašák

17. duben 2018

Jan Vašák má před usednutím do ředitelského křesla jihlavské ZOO podobné pocity jako před svatbou. „Zatím jsem budoucí ředitel, jako jsem byl budoucí manžel. Musím zmapovat situaci, co a jak. Provoz vím, jak běží. Další level, který je pro mě neznámý, jsou jednání na úrovni zastupitelstva, rady města, náměstků primátorů. To se budu muset naučit, uvidíme,“ krčil rameny v Dobrém dopoledni stále ještě hlavní zoolog jihlavské zahrady Jan Vašák. Ředitelem se stane 1. července.

Zahradu zná jako své boty. „No, já jich moc nemám, tak je to asi jednoduché,“ směje se. „Je pravda, že do zvířat jsem se zamiloval už z kočárku. Rodiče říkají, že jedno z mých prvních slov bylo tygr. Ono tam je er, takže to tak asi neznělo. Jak mi ukazovali knížky a různě, mě zaujal tygr, začal jsem říkat gyge, gyge. Nikdo nevěděl, co to je. Když mě vzali do zoo, z kočárku jsem ukazoval a křičel gyge, gyge, před námi byl právě tygr. Tehdy rodiče rozklíčovali, co za slovo bylo,“ vypráví Jan Vašák.

ZOO by se měla chovat šetrně k životnímu prostředí. Delfinárium proto v Jihlavě nebude

Co by Jan Vašák vymyslel, rozjel, vybudoval, kdyby měl neomezené finanční prostředky? „Asi vás zklamu, ZOO by se podle mě měla chovat ekologicky. Aby to mělo nějaký další smysl. Pro mě je akceptovatelné, že tady dejme tomu chováme žirafy, a že je krmíme vojtěškovým senem, vojtěškovou senáží a vojtěškou zelenou, to je podle mě přijatelné. Přijatelné je, že z jatek nakoupíme maso nebo že si koupíme kůzlata z dojné farmy, které pro ně jsou odpad. Zužitkujeme komoditu a chováme kočkovité šelmy, které umíme chovat,“ popisuje svou představu o tom, jak by měla ZOO fungovat její budoucí ředitel.

V úvahách pokračuje. „Má to další rozměr. Poskytujeme azyl například kriticky ohroženému tygru sumaterskému, zároveň ho rozmnožíme tak, abychom dali dohromady další generaci, aby to bylo udržitelné. V tom já vidím smysl. Chovat delfíny? To by muselo být extrémně dotované. Finanční náročnost je jedna stránka věci, další je stránka ekologická, energetická. Za mě by takový projekt stál tolik dodatkové energie, že by to šlo proti mému přesvědčení. My bychom se prostě měli chovat šetrně k životnímu prostředí.“

Když jsem byl mladý, snil jsem o ZOO bez lidí

„Do zvířat jsem se zamiloval z kočárku, to byl důvod, proč jsem začal dělat v ZOO. Snažím se s nimi pracovat, chovat je. Tím chovat nemyslím chov psa, který je členem domácnosti. My na sebe přebíráme zodpovědnost v tom, že pracujeme s populacemi zvířat, které se snažíme držet ve zdravé genetické rovnováze. A nějakým způsobem o tom musíme informovat návštěvníka. Jo, když jsem byl mladý, snil jsem o ZOO bez lidí, ale na druhou stranu se zase o to, co dělám rád, podělím,“ přiznává Jan Vašák.

Zoologická zahrada by měla být v mnoha věcech konzervativní

Z jeho slov je cítit, že žádné velké změny v ZOO nenastanou. „Když v tom jste, ani vám nepřijde, že by se zoo překotně řítila. Zoologická by měla být v mnoha věcech konzervativní. Pracuje s populacemi zvířat, pracuje s návštěvníkem. Žádné překotné změny opravdu nechystám,“ říká Jan Vašák.

„Návštěvník se musí v ZOO hlavně cítit dobře, pokud se tam cítí dobře, bude mít zvířata rád, když má něco rád, tak se o tom snaží něco dozvědět. Nemám rád extrémní změny. Jak se zpívá v té písničce: jsem příliš starý na to, abych věřil v revoluci. Já jsem v tomhle spíše evolucionář,“ vysvětluje Jan Vašák.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio