Data: v Česku se zdvojnásobil počet císařských řezů. Může za to stáří rodiček, nebo přístup lékařů?
Porodů císařským řezem od počátku nového tisíciletí přibývá. Jejich počet se od roku 2000 v Česku více než zdvojnásobil, vyplýváz dat národního registru novorozenců. Podle lékařů trend souvisí se zvýšením rizik u těhotných žen, která jsou způsobená i vyšším průměrným věkem matek. Stoupající počet takových porodů však vyvolává kritiku.
„Císařský řez má své výhody i nevýhody, nelze to ale generalizovat, není jednoznačně špatný nebo dobrý,“ vysvětluje lékař Petr Křepelka z Ústavu pro péči o matku a dítě a tajemník katedry Gynekologie a porodnictví Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.
„Principiálně se dá říct, že se zvyšuje riziko těhotných. Podíl žen, které vstupují do těhotenství a mají nějakou nemoc, je čím dál větší. Souvisí to s věkem matek v celé euroatlantické oblasti. Průměrný věk rodiček narůstá,“ vysvětluje, proč se procento takových porodů zvětšuje.
S tím nesouhlasí biostatistička Markéta Pavlíková, podle ní to souvisí spíš s přístupem lékařů než zdravotním stavem rodiček.
„Podrobnější analýzy z USA ukazují, že větší vliv na vyšší počet porodů císařským řezem mají spíš lékařské postoje než skutečný zdravotní stav žen. Statistiky, kdy dochází nejvíce k císařským řezům, ukazují, že to bývá ke konci směny a před víkendem,“ popsala Pavlíková.
Jeden z faktorů je podle ní také to, zda porody vedou porodní asistentky, nebo lékaři. Asistentky si více dovolí, protože znají ženu i její potřeby lépe, a snáze rozhodnou, zda je císařský řez nutný, uvádí Pavlíková a dodává ještě jeden možný faktor: „Nemocnice mají v císařských řezech finanční pobídku, protože nekomplikovaný vaginální porod je pro ně nevýhodný. Nekomplikovaný císařský řez je ale výhodný.“
Porodní asistentka Ivana Königsmarková vidí stoupající počet porodů vedených císařským řezem jako důsledek odosobněného zdravotnictví: „Přestáváme porodu rozumět jako přírodnímu procesu, přistupuje k němu více technologicky a zasahujeme do něj. Velkým nedostatkem je chybějící kontinuální péče, kdy ženy přicházejí do porodnice a přístup personálu k nim je dost neosobní.“
Podle Königsmarkové se může přirozený průběh porodu u žen i kvůli stresu z neznámého a nepříliš vstřícného prostředí po příchodu do nemocnice pozastavit. To by podle ní ale nemělo znamenat, že se v zájmu jeho urychlení přistoupí hned k lékařskému zákroku.
„Často to personál vyhodnotí jako nepostupující porod a začne do něj zasahovat místo toho, aby se dal ženě čas, aby se zase rozeběhl,“ vysvětluje porodní asistentka. Jako další problém vnímá i to, že existují nemocnice, kdy lékaři nedají ženám ani šanci rodit vaginálně.
Rozdíly v přístupu jednotlivých nemocnic naznačují podle Pavlíkové také data Národního referenčního centra z roku 2013, která v analýze zpracovala pro Platformu zdravotních pojištěnců. Statistika totiž ukazuje, že se míra císařských řezů liší například i podle krajů. Mezi Prahou a Jihomoravským krajem tehdy vznikl rozdíl více než 10 procent.
Více císařských řezů, méně dětí
Již citovaný gynekolog Křepelka upozorňuje, že je nutné rozlišovat císařský řez podle klinických okolností. „Existuje císařský řez, který je plánovaný. Když neexistují další rizikové faktory, je vysoce bezpečný. Pak je císařský řez, který se provádí v akutní situaci a je zatížen vyšším rizikem.“
Dělení je podle něj důležité také kvůli rizikům: „Existují akutní rizika, která se manifestují během operace nebo po ní. Ta jsou u plánované operace, kdy se připraví podmínky, aby se nic nezkomplikovalo, malá. Na rozdíl od akutních řezů, kdy se ženě například předčasně odlučuje placenta, krvácí nebo je plod hypoxický. Pak se musí provést akutní císařský řez během několika minut a tam je riziko silného krvácení a poranění plodu vysoké.“
Porod císařským řezem ovlivňuje evoluci člověka, omezuje přirozený výběr, ukazuje studie
Číst článek
Mluví také o rizicích, která jsou dlouhodobá a generují je i plánované císařské řezy. „Císařský řez, který zanechá na děloze jizvu, negativně ovlivní plodnost ženy do budoucna. Existují studie, které ukazují, že ženy, které poprvé porodily císařským řezem, mají méně dětí, než zamýšlely. To znamená, že společnost, která často uplatňuje císařské řezy, se reprodukuje méně,“ pokračuje porodník.
Negativním vlivem je podle něj také vyšší míra mrtvorozenosti: „Je to dáno pravděpodobně častějším výskytem odlučující se placenty, která je po císařském řezu častější než tam, kde císařský řez není. U žen, které mají v anamnéze císařský řez, se častěji stává, že plod zemře v těhotenství nebo za porodu.“
Dalším faktorem morbidity (nemocnosti, pozn. red.) matek je pak případ, kdy žena otěhotní po císařském řezu a placenta se uhnízdí v místě jizvy po předchozím císařském řezu. „Častěji pak dochází ke stavům, kterým se říká chorobně adherující placenta (volný překlad anglického názvu chorobně srůstající placenta – pozn. red.),“ říká porodník s tím, že jde o poruchu, kdy placenta vrůstá do dělohy jinak, než je tomu za normálních podmínek, a v extrémních případech může prorůst i skrz.
Efekt na dítě: alergie, astma
U císařských řezů se objevují rizika i pro novorozence. Krátkodobým aspektem je například zhoršená adaptabilita novorozence nebo třeba novorozenecká tachypnoe, kdy má novorozenec potíže s dýcháním, podobně jako mají nedonošené děti.
„Dá se tomu předejít tím, že se plánované císařské řezy nedělají před 39 týdnem těhotenství, pak se to vyskytuje méně často. Tachypnoe se dá řešit a nejde o faktor, který by vedl například ke smrti,“ uvádí Křepelka.
Podle Königsmarkové má porod císařským řezem i další nevýhodu: Dítě je od přírody připraveno na to, že projde úzkými porodními cestami: „Hrudník, který je elastický, se zmáčkne, tím se zmáčknou i plíce, ve kterých je tekutina, a tehdy se vymáčkne ven a částečně se vmáčkne také do tkáně plic. Když se dítě narodí, plíce se rozepnou a je podnět k nádechu. Tohle se u porodu císařským řezem neděje.“
Často se také mluví o dlouhodobých aspektech císařských řezů. Existují studie, které dokládají, že děti, které se narodí císařským řezem, mají specifické poruchy zdraví, jako jsou různé alergie, astma nebo třeba diabetes.
„Studie, které hodnotí dlouhodobou morbiditu, jsou často podrobované kritice. Dá se říct, že jejich výstup není úplně konzistentní. Morbidita, jako je výskyt alergií, narůstá i u populace, která se nenarodila císařským řezem. Je proto těžké hodnotit, které faktory jsou ty kauzální, nebo jde o multifaktoriální vliv a efekt jednotlivých faktorů se sčítá nebo potencuje, to ještě není úplně zjevné,“ říká Křepelka.
Spory kvůli způsobu porodu
„Lékaři indikují císařský řez jako operaci, která je předvídatelná s předvídatelným dobrým výsledkem a tím se brání forenznímu tlaku (případnému vyšetřování – pozn. redakce), který je na ně vyvíjen. Téměř jakákoliv komplikace na straně matky nebo dítěte je řešená soudními spory,“ vysvětluje důvody lékařů, proč k císařským řezům sahají čím dál častěji Petr Křepelka.
Porodníků se zastává v tomto ohledu i biostatistička Pavlíková. Jejich strach je podle ní legitimní, může ale ve výsledku ženu a dítě poškozovat. „Pro lékaře je těžké vnímat ženu a dítě komplexně,“ popisuje.
Právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, která se právy ve zdravotnictví zabývá, upozorňuje, že s jejími klientkami se lékaři o možnostech porodu často moc nebaví. Zastupuje také ženy, které se kvůli tomu s nemocnicí dostaly do sporu.
„Mám jeden takový případ, kdy porod nedopadl úplně dobře, a klientka chtěla jinou variantu. Teď to bere tak, že ji lékaři poškodili, protože kdyby si mohla vybrat, vybrala by si druhou možnost,“ vysvětluje.
Podle gynekologa Křepelky praktické porodnictví vždy řeší aktuální situaci a porodník indikuje císařský řez, jelikož v té chvíli vyhodnotí, že je bezpečnější pro matku a novorozence.
„Lékařova snaha je, aby výsledkem byla zdravá rodička a novorozenec. Dlouhodobé aspekty v konkrétní situaci řešit nemůže. V ten moment pro něj není důležité, jestli zvyšuje riziko, že dítě bude mít v budoucnu astma, jeho snahou je, aby se dítě narodilo živé a zdravé,“ dodává s tím, že v současnosti je velká populace žen, která sází na jedno těhotenství.
