Zodpovědná generace: Trenér Augusta chválí mladé hokejisty
Když juniorská hokejová reprezentace pod vedením Patrika Augusty získala bronzovou medaili na mistrovství světa, ukázala, že český hokej má co nabídnout. Tento výsledek potvrzuje dlouhodobé úspěchy na mezinárodní úrovni. „Je to ocenění roční práce nás všech – trenérů, realizačního týmu i samotných hráčů," řekl Patrik Augusta v rozhovoru pro Český rozhlas Vysočina.
Patrik Augusta ocenil nejen sportovní výkony, ale i charakter hráčů. „Mladá generace je zodpovědnější, než bývala. Dnes už nemusíme hráče nahánět po nocích,“ uvedl s nadsázkou. Tento přístup byl klíčový při budování týmu, který se nezlomil ani po těžkých prohrách, jako byla ta se Švédskem. Klíčový moment přišel ve čtvrtfinále proti Kanadě, kde Češi dokázali porazit domácí tým před vyprodanou halou.
Rok tvrdé práce
„Letos bylo těžší medaili obhájit,“ připouští Augusta. V porovnání s loňskem měl letos na přípravu celý rok, což umožnilo lepší výběr hráčů a důležité pozorování jejich reakcí v krizových situacích. „Nikdo nechce hráče, který se po jedné prohře sesype. Stejně tak ale nechceme hráče, kterému je prohra lhostejná,“ dodal.
Lídři na ledě i mimo něho
Během turnaje se jako výrazné osobnosti ukázali Michael Hrabal, Jakub Štancl a Eduard Šalé. „Hrabal vyspěl nejen hokejově, ale i lidsky. Štancl byl nejlepším střelcem turnaje a Šalé nás vedl jako skutečný kapitán,“ vyzdvihl Augusta. Důležitá byla i spolupráce s kluby, které podle trenéra odvádějí výbornou práci při přípravě mladých hráčů.
Budoucnost hokeje
„Tento tým má potenciál pro seniorskou reprezentaci. Někteří hráči zde začnou dlouhou kariéru, jiní si mohou říct, že tohle byl jejich vrchol“ uzavírá Augusta. Rozhodující bude disciplína a touha se zlepšovat. Pro český hokej je to každopádně další důležitý krok vpřed.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
