Život a smrt pramatky Židů Sáry
Minulý měsíc započal nový cyklus čtení Tóry. Při šabatové bohoslužbě na příští týden, v sobotu 10. listopadu, četba dospěje k 23. kapitole První knihy Mojžíšovy. Komentář k textu pro naše vysílání napsal z Izraele rabín Daniel Mayer.
Oddíl Tóry určený k předčítání se hebrejsky nazývá „Chajej Sara“ – „Život Sáry“. Paradoxně se tu však nedozvídáme o životě, ale o smrti a pohřbu pramatky Židů Sáry. Na první pohled je patrný protiklad život – smrt.
Moudří rabíni jej stírají, když objasňují, že existují vlastně dva životy. Život dočasný na tomto světě – „ba olam ha-ze“ - je jen jakousi chodbou ústící do překrásné obrovské síně – „traklin“. Do ní po smrti vstoupí duše spravedlivých, aby se zde těšily věčnému životu. K této nádherné síni je připodobněn svět budoucí – „olam ha-ba“.
Vlastní četba námi sledované části Tóry začíná slovy: „Doba života Sáry byla sto let, dvacet let a sedm let.“ Každý se právem může zeptat: Proč v textu prostě nestojí: „Doba života Sáry byla sto dvacet sedm let“?
Moudří Izraele tvrdili, že každá věta, slovo, a dokonce i každé písmeno textu Tóry mají svůj skrytý, hlubší smysl. Tento smysl se snažily objasnit celé generace učenců. Jedním z plodů starověkých židovských exegetů jsou sbírky zapsané ústní tradice zvané midraše.
Právě na základě midraše „Berešit Raba“ rabi Šlomo Jicchaki zvaný Raši, který žil v 11. století, objasňuje citovaný text: „Ve věku sta let byla Sára tak nevinná a bez hříchu jako dvacetiletá dívka a ve dvaceti letech byla tak krásná jako sedmiletá dívenka.“
Takové objasnění ohledně běhu Sářina života poukazuje na její výjimečnost a jedinečnost. Stáří je obvykle spojováno s vlastnostmi jako rozvaha, nepoddání se laciným svodům. Na druhé straně mládí má také své kladné vlastnosti jako zápal pro věc, houževnatost a bystrost. Tóra nám tak chce říci, že v osobě pramatky Sáry se snoubily vlastnosti charakteristické jak pro mládí, tak pro stáří.
Tóra nás dále zpravuje, že Abrahámova žena Sára zemřela v Hebronu. Zde po její smrti její muž Abrahám koupil od Efróna Chetejského pole s jeskyní Machpela, v níž svou ženu pochoval.
Hebron se též nazývá Kirjat Arba neboli Město čtyř. Jedno z tradičních vysvětlení tohoto názvu je, že v jeskyni Machpela jsou pohřbeny čtyři páry: Adam a Eva, Abrahám a Sára, Izák a Rebeka a Jákob a Lea. Nelze opomenout, že Hebron s jeskyní Machpela, v níž jsou pochováni praotcové židovského národa, se proto spolu s Jeruzalémem, Tiberias a Safedem řadí ke čtyřem svatým městům judaismu.
Konečně z týdenní četby Tóry na příští sobotu připomeňme 24. kapitolu, v níž čteme: „A Hospodin Abrahámovi ve všem požehnal.“ Hebrejská písmena mají i svou číselnou hodnotu a slovo „bakol“ – „ve všem“ - dává součtem číslo 52. Stejnou číselnou hodnotu má však i hebrejské slovo „ben“ – „syn“.
Tímto nám chce Tóra naznačit, že veškeré Boží požehnání se Abrahámovi projevilo v narození dlouho očekávaného syna Izáka. Abrahámovi a jeho ženě Sáře se narodil dědic, který měl dále nést jejich duchovní odkaz – víru v jediného Boha.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V Česku hledáte jakoukoliv práci co nejdřív, v Dánsku tu nejlepší a pomůžou vám s tím, srovnává sociolog
-
Piráti přišli s návrhem na rozhýbání ekonomiky. Na prosazení svých 20 bodů ale nemají sílu ani čas
-
Špatně vyúčtované zálohy za plyn a elektřinu? V první řadě podejte písemnou reklamaci, radí odborník
-
‚Když ne vláda, posíláme my.‘ Slovenská sbírka pro Ukrajinu překonala cíl po necelých dvou dnech