Žijí ve středověké tvrzi a navzdory zavedeným postupům vyrábějí cider

K částečně opravené historické památce přidali i rekonstrukci chalupy a pustili se do ekologického způsobu života. Po deseti letech je z tvrze a chalupy u ní nejen místo k žití, ale patří k ní také bio chov kaprů a pstruhů, pěstování zeleniny a bylinek, ale od roku 2015 také výroba cideru.

Cider

Proč právě cider, neboli jablečné víno? Díky tomu, že v okolí obce roste ohromné množství jablek a starých jablečných odrůd. „Naši kamarádi v údolí mají hektar a půl ohromný sad starý osmdesát let a v tom roce 2015 byla úžasná úroda, tak jsme se jich zeptali, jestli bychom si mohli zkusit něco sklidit a zkvasit,“ popisuje výrobce cideru.

Při srovnání výroby klasickou metodou s koupenými kvasinkami a výroby metodou spontánního kvašení, bez očkování moštu selektovanými kvasinkami, dopadl druhý způsob pro manžele mnohem lépe. „Bylo to zajímavější, byly tam chutě a vůně, které jsme neznali, takže jsme se vydali touhle cestou, mošt se vylisuje, jde do sudů, tam kvasí, po dvanácti měsících jde do lahví.“

Suchý, perlivý…

Cidery mají různé barvy a rozdělují se na tichý suchý a na cider perlivý. Ten však nezískává perlivost přidáním oxidu uhličitého, ale přirozením dokvášením v lahvích. Na sudech se najdou jména žen, které se v minulých staletích narodily tady na tvrzi, a popsané jdou proto, aby bylo vždy dohledatelné, ze kterého sudu ta která láhev pochází.

Jablečných odrůd jsou totiž desítky. Ivo Laurin říká, že ročně až padesát různých: „My se pořád ještě probíráme tím množstvím a snažíme se kvasit v každém sudu něco jiného – buď jednu odrůdu, nebo aspoň jablka z jednoho sadu.“

Utopie

„Kdykoliv jsem se na kurzech výroby cideru v Anglii v roce 2016 zeptal – a co kdybych nesířil, co kdybych nezfiltroval, co kdybych nepasteroval, tak mi řekli: nedělej to, takže vlastně vyrábíme něco, co je z pohledu mnohých lidí utopií,“ vysvětluje Ivo Laurin s úsměvem vznik názvu Utopia pro cidery ze Sudkova Dolu.

„Řada majitelů těch místních sadů má radost, že z jabloní, které sázel jejich předek, který už tu často není, má dnes až překvapivé využití, protože naše cidery se vozí do Ameriky, Británie a do Japonska,“ uzavírá Ivo Laurin.