Židovské město v Třebíči jen o vlásek uniklo zbourání. Dnes je zapsané na seznamu UNESCO
Město Třebíč na Vysočině má od roku 2003 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO zapsanou Baziliku svatého Prokopa a celé Židovské město. To vypadalo ještě poměrně nedávno jako Foglarova Stínadla a dokonce bylo určené k asanaci. Dnes tam dům po domu doslova vstává z popela a zájemci tak mohou nahlédnout do života třebíčské židovské komunity konce 19. století.
Třebíčské Židovské město má tvar podlouhlého trojúhelníku. Z jedné strany je ohraničené vysokou skálou, z druhé řekou Jihlavou. Není to ale žádné mrtvé muzeum. V domech žijí a podnikají lidé a jednotlivé památky postupně procházejí rekonstrukcí. Turisté prohlídku většinou začínají v infocentru v zadní synagoze, která sama o sobě stojí za návštěvu.
Objevte s námi místa, která stojí za to navštívit a soutěžte o atraktivní ceny. V Cestě okolo Česka můžete soutěžit hned dvakrát!
„Synagoga byla postavena kolem roku 1669, výzdoba je původní a je celkem zázrak, že se ji podařilo zachránit,“ říká pracovnice třebíčského infocentra Dagmar Juráňová. Asi největší atrakcí synagogy je velký papírový model židovské čtvrti. „Ukazuje ghetto tak, jak vypadalo v roce 1850,“ dodává průvodkyně.
Židé nesměli od určité doby své domy zvětšovat, nesměli je stavět do výšky. A tak bylo jedinou možností členit je uvnitř. Vznikala tak takzvaná soudomí, kdy domy vrůstají jeden do druhého. Dnes je to zřejmé například z číslování domů, například 53 a, b, c. Ve čtvrti jsou úzké křivolaké uličky i zachovalé dřevěné pavlače. Jedno soudomí je dokonce vnitřní částí průchozí.
Nejen na židovské město, ale v podstatě na celou Třebíč se turista může podívat z ochozu věže kostela svatého Martina. Je třeba počítat s výstupem po 162 schodech, ale za ten pohled to stojí. Na věži je zachovalý i byt věžníka.
Ekotechnické centrum Alternátor
Výlet do Třebíče je pak možné zakončit v ekotechnickém centru Alternátor, které ocení i děti. Centrum stojí v areálu bývalé obuvnické firmy. Součástí expozice je tak i ukázka historie i nedávné minulosti výroby bot. Především jsou ale v centru prezentované všechny možné zdroje energie, včetně těch obnovitelných.
Člověk si může vyzkoušet, jak dlouho musí šlapat na kole, aby vyrobil trochu elektřiny. K vidění je také sluneční gril nebo lopatka větrné elektrárny. Největším tahákem je ale určitě projekční koule, na kterou je možné promítnout jednotlivé planety, Měsíc, ale i Zemi se všemi možnými dopravními trasami.
O soutěži
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
