Židovská obec v Praze bude volit svého nového předsedu

Stanovy pražského židovského společenství omezují funkční období předsedy na dva volební cykly. Je tedy čas bilancovat. Více v rozhovoru s Františkem Bányaiem.

Pane předsedo, vy končíte své volební období. Jak se díváte na to, co se stalo a co jste dokázal?

František Bányai: „Tak možná bych měl upřesnit, že sice končí volební období, ale nekončím s prací, pravděpodobně. Ale … tak je to osm let a stručná odpověď se říká velice snadno. Možná, že cítím jistou spokojenost, nebo jsem rád, že je jistá spokojenost v obci s tím, co se událo za poslední 7-8 let. Vstupoval jsem do obce s tím, že tu funkci vnímám jako službu a nikoliv jako proces kariérního postupu nebo proces pro výdělečnou činnost a v tom smyslu mám pocit, že teda to svoje zadání, tu svoji službu, jsem naplnil.“

Jak vypadala obec na začátku a co si myslíte, že se vám podařilo zlepšit?

František Bányai: „Já si myslím, že velký rozdíl zase není, byly tady nějaké vášně, byly tady nějaké drobné konflikty a možná, že jsem otupil trochu osten těch konfliktů a přesvědčil jsem lidi, že spíš je dobré mluvit o věcech pozitivních, které někam vedou, než pořád hledat jenom nějaké chyby, ať jsou významné nebo nevýznamné.“

Přece jen, pražská obec měla deseti tisíce členů a zbylo nás poměrně málo, jak vy vidíte budoucnost pražské obce?

František Bányai: „Tak doufám, že můžeme být alespoň trochu optimističtí. Když jsem sem vstupoval, tak jsme vlastně neměli naplněnou ani jednu třídu ve školce, dneska máme přímo v našich školkách cca osmdesát dětí, dalších zhruba čtyřicet ještě jsou mimo, takže ta budoucnost tady zcela evidentně je a ty děti, to nejsou jenom děti, ale jsou to samozřejmě i jejich rodiče, kteří se tím dostávají trochu blíž k obci. Takže perspektiva určitě je, nebude to obec, která bude mít deset tisíc obyvatel, ale pražská obec bude ve velikosti třeba obce, která byla dříve třeba v Pardubicích.“

Myslíte si, že vy svojí prací za ta léta jste pro ty děti, pro tu naší budoucnost, něco učinil? Co po vás zůstane?

František Bányai: „Tak nevím, já si myslím, že jsme včas odhadli to, že tady je potřeba mít prostor ve školce, tzn. jak v jedné, tak v druhé školce, že tu činnost kolem školek je potřeba podpořit, ale to si myslím, že to bylo součást naší povinnosti a ty děti si to nebudou vůbec uvědomovat. Ale de facto je to standardní manažerská činnost vidět, co zítra budeme potřebovat.“

Když říkáte „co zítra budeme potřebovat“, co tedy podle Vás po těch zkušenostech bude obec potřebovat do budoucna?

František Bányai: „Tak já jsem to už někdy říkal, pravděpodobně je potřeba si uvědomit, že jsou tady děti, tzn. já nevím, jak dlouho bude trvat ten boom úplně nejmenších dětí, ale ten boom se posune do věku školního a potom k věku gymnaziálního nebo vysokoškolského a tím pádem bude potřeba vytvořit nějaký prostor, aby jejich zájem, aby jejich blízkost k obci zůstala uchována, tzn. nějaké programy pro ně, podpora, sociální činnost se trochu posune. De facto reflektovat jenom do jisté míry generační změnu, prostě generačního složení nebo věkového složení obce.“