Zhluboka dýchat. Při voskování lyží na to raději zapomeňte

28. prosinec 2019

Patříte mezi milovníky běžek, sjezdovek i snowboardů? Pak moc dobře víte, že správně namazat sportovní náčiní může být hotová věda. A věda se pro změnu zaměřila na efekty takového mazání na lidské zdraví. Extrémně znečištěný vzduch dokáže v těle napáchat řadu škod.

S vývojem moderní chemie se v průběhu posledního století výrazně měnilo také složení lyžařských vosků. Dnešní vosky jsou ve skutečnosti složitou směsí mnoha chemických látek, přičemž přesné složení si každý z výrobců střeží jako obchodní tajemství, takže použité chemikálie si jako spotřebitel obvykle na obalu nepřečtete. Nicméně laboratorní testy odhalují, že výrobci spoléhají hlavně na alifatické uhlovodíky, parafinové vosky, syntetické oleje nebo pryskyřice. Od 80. let 20. století se do vosků začaly přidávat i perfluorované a polyfluorované uhlovodíky, které se předtím prosadily třeba při výrobě teflonových pánví.

Perfluorované chemikálie (PFCs) – v čem je problém?
Tyto látky mají schopnost velice dlouho přetrvávat v životním prostředí (jsou perzistentní) a mohou se hromadit v živém organismu (jsou bioakumulativní). Ve vysokých koncentracích byly prokázány v okolí výrobních závodů nebo v místech použití těchto látek. Nicméně v životním prostředí mohou putovat na obrovské vzdálenosti, a proto je dnes nacházíme třeba v polárních oblastech Arktidy nebo a Antarktidy. Na základě vědeckých důkazů zařadila EU nejlépe prozkoumané chemikálie z této skupiny (PFOS a PFOA) mezi „látky vzbuzující mimořádné obavy“.

PFOS neboli perflouroktansulfát byl v roce 2009 zařazen na černou listinu celosvětové Stockholmské úmluvy o perzistentních znečišťujících látkách a zařadil se tak například k DDT, dioxinům nebo některým brómovaným zpomalovačům hoření. A následně bylo omezeno jeho používání v EU.

PFOA neboli kyselina perflouroktanová je také navržena k zařazení na globální černou listinu. Evropská unie se na omezení používání PFOA dohodla v roce 2017, ale restrikce vstoupí v platnost až v červenci 2020. Pro některá použití pak byly vydány výjimky až do roku 2032. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) zařadila PFOA mezi možné karcinogeny (kategorie 2B), přičemž některé studie naznačují souvislost mezi vystavení této látce a rakovinou ledvin nebo rakovinou varlat. Další studie ukazují na možnou souvislost s poruchami hormonů štítné žlázy a metabolismu tuků (vysoká hladina cholesterolu).

Prostředky na odstraňování nebo čištění starých vosků se obvykle vyrábějí na základě řady ropných těkavých rozpouštědel. Jejichž nepříliš libá vůně je někdy překrývána vonnými chemikáliemi, jako je třeba limonen.

Servisman – rizikové povolání?

V posledních letech se několik studií hlavně v Norsku a ve Švédsku podrobně zabývalo možnými riziky, která souvisejí s voskováním lyží. Důvodem byla skutečnost, že v 90. letech se v odborné lékařské literatuře objevily případy lidí, jejichž zdravotní problémy souvisely s mazáním lyží. Odborníci proto soustředili svůj zájem na sledování profesionálních servismanů, kterých ve Skandinávii pracuje několik tisíc. A to nejen pro špičkové sportovce v lyžařských disciplínách, ale také v různých firmách, které zajišťují prodej a servis lyží nebo snowboardů, případně poskytují služby návštěvníkům větších lyžařských středisek.

Co nadýcháte při voskování lyží?

Provedená měření prokazují, že mazání lyží nebo snowboardu vede k extrémnímu znečištění vzduchu. Vzorky odebrané při práci profesionálního servismana ukázaly, že znečištění ovzduší prachem se může pohybovat v hodnotách zhruba od 900 až po 32 000 mikrogramů na metr krychlový. Pro srovnání - smogová situace se v Česku vyhlašuje v případě, pokud hodnota znečištění přesáhne průměr za 24 hodin 100 mikrogramů/m3. A denní limit pro prach činí 50 mikrogramů/m3.

Když odborníci změřili počet ultrajemných prachových částic, pohyboval se v rozmezí 650 000 až 900 000 částeček na kubický centimetr. Pro ilustraci - na místech s intenzivní automobilovou dopravou jde běžně o hodnoty v desítkách tisíc částic na cm3.

Odborníci si byli vědomi, že hodnoty naměřené u profesionálů nemusí být relevantní pro situace, kdy si lyže voskují amatéři. V roce 2017 proto provedli norští experti měření před masovými běhy, kdy si lyže mazali amatéři. Bohužel výsledky byly srovnatelné s hodnotami u profesionálů. Kromě množství vdechovaného prachu Norové měřili i obsah fluorovaných látek v něm. I v tomto případě byl srovnatelný mezi amatéry a profesionály. Varující však je, že prach z voskování lyží obsahoval zhruba tisícinásobně vyšší koncentraci PFOA než běžný prach z norských domácností.

Jaký vliv může mít voskování na zdraví?

Jedna ze švédských studií si vybrala několik servismanů, kteří voskují lyže vrcholových sportovců během závodů Světového poháru, a sledovala výskyt vybraných fluorovaných chemikálií v jejich krvi. Srovnání ukázalo, že profesionálové voskující lyže měli v krvi v průměru asi 45x vyšší hladinu podezřelého karcinogenu PFOA, než je hodnota průměrná ve švédské populaci. Dále výzkumníci porovnali množství vybraných fluorovaných chemických látek v jejich krvi před sezónou a po ní. Ukázalo se, že u techniků s nižším obsahem PFOA v krvi se po sezóně zvýšila její hladina na dvoj- až trojnásobek. U těch s vysokým obsahem PFOA se nezměnila. Množství PFOA naměřené ve vzduchu vdechovaného servismany bylo přitom srovnatelné s chemickými výrobami, kde se tato látka zpracovávala.

Další studie ukázala u profesionálů pokles jejich plicních funkcí a příznaky zánětlivé reakce v plicích i zvýšení hladiny proteinu CRP v krvi, který je ukazatelem nespecifické reakce organismu na zánětlivé nebo nekrotické procesy v těle.

Jak se chránit při voskování?
Rizikům, která jsou spojena s voskováním, se úplně vyhnout nedá, každopádně některá pravidla mohou rizika aspoň snížit:

  • Při výběru vosků se raději vyhněte těm, které jsou označeny „fluoro“, HF nebo podobně, protože naznačují vysoký obsah problematických fluorovaných chemikálií.
  • Mazání lyží nebo skateboardu provádějte na dobře odvětrávaném místě. Nikdy ho neprovádějte přímo v domácnosti!
  • Při mazání nic nejezte, nepijte a rozhodně nekuřte. Po práci si umyjte ruce.
  • Raději se vyhněte práškovým voskům nebo voskům ve spreji, které zvyšují riziko vystavení vašeho organismu nebezpečným látkám.
  • Pokud vosk zažehlujete, dejte pozor na správnou teplotu. Vyšší teplota zvyšuje úniky problémových látek.
  • Zvažte, jestli přípravu lyží nebo skateboardu nesvěřit raději profesionálům.
  • Profesionálům výrobci vosků doporučují používat dýchací masky, případně respirátor a ochranné brýle. Zejména pokud jde o procesy zažehlování vosků nebo jejich broušení. Při nich vzniká největší množství chemických výparů a uvolňuje se největší množství prachových částic.
autoři: Vladimír Šťovíček , Miroslav Šuta | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio