Ženich, nebo podvodník? Dva neuvěřitelné případy podvodníčků z časů Karla Čapka

Formát mezi podvodníky byl Bohumil Jirásek. Rozvedený otec tří dětí si odpykával trest dvakrát ještě před válkou (dohromady 12 let). Stejně ho ale přijali jako úředníka do německé pojišťovny Viktoria. Když ho propustili pro nespolehlivost, tvrdil, že odešel jako vlastenec sám.

„Ředitel“ Bohumil Jirásek

Byl to pohotový řečník. Lidem za peníze slíbil cokoli: dobré místo, bohatého partnera (sám sňatek sliboval obvykle několika ženám najednou), levnou nemovitost nebo odprodej životních pojistek od údajně beznadějně nemocných lidí. Podvodů s pojistkami udělal na 150. Přišel si na milion.

V posledním zaměstnání odcizil formuláře s hlavičkou pojišťovny, na které psal falešné smlouvy. Oběti získával přes inzeráty. Představoval se jako ředitel pojišťovny. Nabízel sňatek i pojištění zároveň. A ženy mu dávaly vkladní knížky, skvosty, po zemřelých manželích cenné papíry, úpisy, peníze…

Když byly jeho podvody odhaleny, přišlo na něj na 200 udání. „Podvod pod 20 000 už nebereme. To si jen zapíšeme,“ svěřil se jeden z úředníků dobovému tisku. Nakonec ho ale soudili jen za 26 případů. Podvedené ženy se většinou bály ostudy a žaloby stáhly. A to některé z nich přišly o celý svůj majetek.

V roce 1929 dostal 56letý Jirásek 3,5 roku těžkého žaláře a pokutu 140 000 korun. Podle dobového tisku ze soudní síně odešel, až když dozorci vyprázdnili chodbu plnou rozladěných podvedených „klientek“.

„Plukovník“ Václav Těšínský

Do historie českého zločinu se zapsal ještě jeden sňatkový podvodník – Václav Těšínský. V policejní evidenci je u jeho jména a fotografie napsáno: „Narodil se roku 1895 v Písku, vdovec, otec tříletého syna. Dosud třikrát trestaný, sňatkový podvodník. Vydává se s oblibou za inženýra nebo stavitele.“

Peníze obvykle vymámil i z příbuzných své „budoucí manželky“. V srpnu 1935 dovedl 36letý Těšínský svou druhou identitu (tentokrát plukovníka) do neuvěřitelných rozměrů. Uvěřila mu i dcera radního Bohumila Koníčková. Z její rodiny podvodem získal 5 000 korun a pak se originálně vyhnul svatbě.

Den před prvním termínem přišel do bytu Koníčkových s ovázaným prstem. Prý se sám postřelil. A tak svatbu odložili. Napodruhé tvrdil, že byl odvelen na tajnou misi, ale obřad že může proběhnout po telefonu. Hravě přitom do sluchátka odmluvil jak sebe, tak roli svého velitele, ale i roli vojenského kaplana.

Druhý den si navíc nevěstu odvezl na svatební cestu. Když to vyšlo najevo, dostal půl roku vězení natvrdo, a k tomu úhradu dluhu a škody za svatební výdaje ve výši 19 000 korun. Nejvíce samozřejmě utrpěla čest slečny Koníčkové. Naštěstí se později vdala. Za četníka.