Zemědělci na Vysočině nemají dosud sklizené brambory. Kvůli mokru nemohli do polí včas

Se zpožděním museli začít také tradiční pěstitelé brambor v Havlíčkově Borové na Havlíčkobrodsku. Vydatné deště totiž podmáčely půdu a vyjet tak se stroji na pole bylo prakticky nemožné. Dnes jim zbývá sklidit asi 60 hektarů.

„Letos to je nejhorší rok, těmi dešti se to prodlužuje, pomaleji celkově se musí jezdit a už se to neprosává, když to je sušší,“ říká v kabině traktoru se zapřaženým bramborovým kombajnem Jiří.

Na pole musel vyrazit až zhruba o deset dní později, než bylo v plánu. Práce totiž pozdrželo počasí. To komplikovalo třeba i postřik proti škůdcům, vysvětluje předseda zemědělské společnosti v Havlíčkově Borové Aleš Málek: „V době, kdy jsme měli zajet do brambor s ošetřením proti plísním, tak to nebylo možné, protože tam stála voda. Té letos spadlo opravdu enormně tady na Vysočině. Výnosy jsou nadprůměrný, jde o to, co vydrží do jara, proto jsme začali i o deset dnů déle, protože jsme si říkali, že to, co má shnít, tak ať shnije na poli, abychom to pak nemuseli vybírat z bramborárny.“

Problematický obchod

Ačkoliv bude ale zřejmě výnos brambor nadprůměrný, s odbytem už je to podle Aleše Málka horší. Kvůli koronavirové pandemii a mimořádným opatřením přišli zemědělci o odběratele z řad restauratérů nebo třeba školních jídelen, navíc jim silnou konkurenci tvoří dovozci ze zahraničí.

„Ve velkým jsme toho moc neprodali. Řekli jsme si, že počkáme na cenu, že za 3 koruny nebo 2,50 prodávat nebudeme. Udělali jsme reklamu a prodáváme nějaké množství nadrobno, ale víme, že nás to nespasí. Doufáme, že do budoucna budeme prodávat za lepší cenu.“

Prodejní cena

Právě s prodejní cenou brambor se ale potýká většina zemědělců, a to nejen v kraji ale i po celé republice, vysvětluje předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček: „Ta cena momentálně, co pěstitelé dávají na baličky, to znamená ve velkém množství, ta se pohybuje na úrovni dvě koruny padesát a nebo méně, to znamená je to cena, která jaksi nezobrazuje ty náklady, které do toho ti pěstitelé dali.“

Navíc jen na Vysočině je stále ještě téměř pětina nesklizených polí. Až s dokončením prací přitom bude podle Josefa Králíčka jasné, kolik plodin zůstalo poškozených plísní kvůli dešťům.

Navíc je možné, že část úrody farmáři ani sklízet kvůli nízké ceně a časové prodlevě nebudou.