Žebrák s bílou kávou podle babičky Kateřiny Sýkorové
Suroviny, které má téměř každý doma – brambory, krupici, trochu škvarků, česnek a vajíčka jsou základem dobroty, která se v rodině paní Marie Žilové z Nového Veselí traduje po desítky let.
- 600 g vařených brambor ve slupce
- 350 g krupice
- 3 vejce
- 250 ml mléka
- Majoránka
- 4 stroužky česneku
- Hrnek škvarků
- 1 lžička soli
- Sádlo na vymazání plechu
- Strouhanka na vysypání
- 2 lžíce melty
- 250 ml vody
- 1 l mléka
Jídlo nazvali žebrák: „Tohle dělala moje babička Kateřina Sýkorová, která se narodila v roce 1876 a bez jedonoho dne se dožila 99 let,“ vypráví paní Žilová. A když měla babička hlídat vnoučata, vařila jim buď bramboračku, nebo pekla žebráka. „Na žebrák se musí předem uvařit brambory a oloupat. 60 deka nastrouhaných, uvařených a oloupaných brambor se dá do mísy, přidá se 35 deka krupice, tři vajíčka, lžička soli, čtvrt litru mléka a v ruce umne troška majoránky, aby byla jemná. Čtyři stroužky česneku se umelou se škvarky, a těch škvarků by měl být takový ten čtvrtlitrový hrníček. Všechno to smícháme, vymastíme plech sádlem, vysypeme strouhánkou a nalejeme na plech. Dáme péct do růžova. Po upečení rozkrájíme na obdélníčky, a jako příloha se dává vařená bílá káva. A jak se ta káva vaří? Do 1/4 l vody zavaříme dvě lžíce melty, to smícháme s jedním litrem převařeného mléka a přisladíme cukrem.“ Podobná jídla dělá spousta rodin, s drobnými obměnami, a také jim jinak říká, ale žebrák, který vylepší škvarky mleté společně s česnekem rozhodně stojí za vyzkoušení.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
