Ze zříceniny hradu Ostrý poblíž Milešovky můžete přehlédnout téměř celé České středohoří

23. červen 2022

Hrad Ostrý nedaleko Milešova na Ústecku má svůj název podle místa, na kterém stojí – na Ostrém kameni. Hrad byl díky své poloze špatně dobytný, na druhou stranu ale zároveň také nepohodlný k bydlení. Dnes je zřícenina hradu Ostrý oblíbeným cílem výletníků, které lákají daleké výhledy. Dojít se k němu dá po modré turistické značce od Lovosic nebo z blízkého rozcestí Kocourov.

Už od tohoto rozcestí se nabízejí nádherné výhledy na kopce a hrádky Českého středohoří – třeba na Milešovku, Lovoš i vzdálenější Házmburk. Všude kolem můžete sledovat znovuzrození starých ovocných sadů.

První písemná zmínka o gotickém hradu pochází z roku 1433. Osídlen byl ale už v 9. století. Zpustl už po roce 1535. V 18. století ho těžce poškodili hledači pokladů. Vrchol zvaný Ostrý kámen se nachází ve výšce 553 metrů nad mořem. Díky své poloze na vrcholu strmé hory byl hrad dobře chráněn před dělostřelbou, která se za husitských válek dočkala velkého rozmachu. Klikatá cesta k hradu je lemovaná kamennými moři a také rozsáhlými valy z nasucho kladených kamenů. Jejich úkolem bylo pohltit střely z děl.

Z hradu Ostrý se toho, na rozdíl od jiných hrádků Českého středohoří, dochovalo docela dost. Když projdete zřícenou bránou, uvidíte zbytky bašt, hradeb paláce a dalších budov.

Zbytky brány

Na hradě je dnes zázemí pro turisty i návštěvní kniha, do které můžete zapsat své dojmy. Výhledy jsou odsud velkolepé. Na sousední kopce Milešovku, Kletečnou i Lovoš. A také na vzdálenější Házmburk a dokonce i Říp. Některé pěšiny k vyhlídkám jsou zarostlé šeříkem, tak našlapujte opatrně.

Na hrad Ostrý nezapomněla ani lidová slovesnost. Ta praví, že se na zpustlém hradě usídlili bratři Paška a Pole, obávaní loupežníci zdejšího kraje. V okolních vsích o nich dodnes kolují příběhy i písničky.

Vyhlídky jsou téměř zarostlé šeříkem
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.