Zdeněk Dryšl: Když se špatný den přilepí k podlaze namazanou stranou dolů

I když něco nechceme, stane se to. Manželka mi pořád vytýká, že u snídaně drobím, že jsem drobič - a že to po mně nebude věčně uklízet. V duchu si říkám, lepší drobky na podlaze než zaskočené v krku. Když se pak sehnu a snažím se drobečky po sobě uklidit, křikne na mě, abych to nechal být, že to ještě rozšlapu. Přitom vím, že po drobečcích sešlapat nesmí. To prý dušičky v očistci pláčou, jak praví stará pranostika.

Tak jsem nakonec rád, když drobečky vyluxuje náš pes, ale v zásadě se snažím nedrobit, chovat se u stolu důstojně. Jenže někdy se sejde den blbec a drobím. Prostě je to smůla. Moje babička říkávala, že když se takový smolný den sejde, je to od toho, že člověk ráno vstává vzhůru částí, kde záda ztrácejí své poctivé jméno. Horší bylo, když mi jednou vyklouzl z ruky chleba namazaným máslem a medem. Všimněte si, že ten namazaný krajíc spadne vždycky tou namazanou stranou vespod. Pěkně se to přilepí k podlaze. Říká se, že když se něco takového přihodí, že člověk nemá plakat nad rozlitým mlékem? No, mléko sice nerozlévám, protože je nepiji, za to kafe se mi podařilo rozlít několikrát, takže už nejsem jenom drobil, ale také bryndal zacintaný ubrus od kafe je horší než poli tím lékem.

Daleko nejhorší je to s vínem, hlavně s červeným. To se přihodilo kolegovi na jednom z jihlavských bálů při debatě. Rozmáchlým gestem se mu podařilo překlopit skoro plnou láhev červeného vína do klína slečně v bílé toaletě, která s námi sdílela stůl. Ani rychle přinesený pytlík soli nezabránil katastrofě. Byla to smůla, nebo náhoda?

Lidi podle pověry přisuzovaly dříve takové věci zlým silám. Ale copak zlé síly mohou třeba za to, když si jdete koupit nové boty, které se vám v prodejně zdají, že vám padnou na nohu jako ulité, ale když v nich pak vyjdete na ulicích, zdá se vám, že máte nohu jako v kleštích. Člověka při nákupu zrovna nenapadne, že s přibývajícími léty nabírá na váze, poškodí se klenba chodidla a změní se i číslo bot. Je to smůla? Člověk hloupost občas udělá, s tím se nedá nic dělat. Stejně jako když zapomenete klíče v zámku nebo nemůžete najít brýle. Někdy je smůla dokonce užitečná, protože nás upozorní, čeho se máme vyvarovat. Ať to či ono chceme nebo nechceme, tak se to stejně stane.