Žďárský bubeník Libor Orel vykouzlil na MS v hokeji úsměv na tváři trenéra Vladimíra Růžičky

22. květen 2015

Bubnuje odmalička a probubnoval se na Mistrovství světa v hokeji. Libor Orel mladší ze Žďáru nad Sázavou je členem Groove Army. Tahle kapela byla oficiální bubenickou skupinou na letošním Mistrovství světa v hokeji. Libor tak s ostatními bubeníky vytvářel atmosféru pro 17 tisíc fanoušků po celou dobu domácího šampionátu.

Členem Groove Army je asi rok. „Kvůli mistrovství jsme museli přibrat víc lidí. Na mistrovství jsme hráli každý den, taky jsme měli nějaké jiné akce, museli jsme se půlit. Teď nás je okolo dvaceti. Normálně to byl směnný provoz v bubenické kapele,“ smál se v Dobrém dopoledni Libor Orel.

Víc dnů bubnování už bych asi nevydržel

Na Mistrovství světa byl Libor Orel každý den. „Bylo to nejnáročnější období, které jsem jako bubeník zažil. Déle už bych to asi nevydržel,“ uvažuje člen chodící a taneční bubenické kapely. „Naše show je hodně založená na pohybu. 50% je choreografie. Ty největší bubny váží 15, 20 kilogramů, bolí záda, bolí ruce, bolí nohy. Kluci mají normálně fotbalové chrániče, máme obvázané ruce. Je to náročné.“

Původně měla kapela Groove Army bubnovat pouze na střeše Obchodního centra Harfa, jejich úkol byl nažhavit fanoušky a doprovodit je jenom k branám O2 Arény do fanzóny, ale po dvou dnech se vše změnilo. „Někdo si nás všiml a povolali nás, abychom hráli uvnitř během zápasů a také na ochozech mezi třetinami. Zkrátka bavit fanoušky, když si šli koupit třeba párek v rohlíku,“ vysvětluje cestu Groove Army do útrob stadionu.

Zadání režie: Dostat do varu 17 tisíc fanoušků za 10 vteřin

Při hokejových zápasech bylo jejich místo na tribuně za brankou. Kolem byli lidé z režie, kteří se vysílačkou včas dozvěděli, kdy bude komerční přestávka a hru přeruší na delší dobu. „Dostali pokyn: příští přestávku budou hrát bubeníci. My jsme se stihli postavit a připravit. Požadavky režie byly takové, že máme dostat do varu 17 tisíc lidí za deset vteřin,“ usmívá se mladý bubeník Libor Orel.

Libor Orel s moderátorkou Tamarou Peckovou

Přiznává, že to nebylo jednouché. „Buben není kytara. Na kytaru začnete hrát písničku a lidi začnou zpívat, ale to na buben opravdu nejde. Pár dní jsme jim to museli vysvětlovat. Když začnete hrát první tóny na buben, lidé nechápou, co jim chceme sdělit. Když jsme začali hrát naše věci, fungovalo to,“ vypráví žďárský bubeník Libor Orel mladší.

Hrát pro sedmnáct tisíc lidí byl opravdu masakr

Hrát pro 17 tisíc lidí je super. „Ale za 17 dní se to trošku okouká. Bylo to paráda, ale člověk si na to trošku zvyknul. Byli jsme unavení, atmosféru jsme ani nevnímali. O to víc si to člověk uvědomil, když se ve hře něco podařilo nebo když se otočilo skóre. Najednou fanoušci byli jiní a začalo to vřít stonásobně víc. To byly chvíle, kdy si člověk uvědomuje, že vás poslouchá 17 tisíc lidí, kteří si to točí, skáčou, to bylo opravdu masakr,“ vypráví Libor Orel.

K povinnostem Groove Army na šampionátu patřilo také vyprovázení českých reprezentantů z jejich hotelu na zápasy. Poprvé si jich hráči moc nevšimli. „Pak jsme se dozvěděli, že hokejisti mají rádi rituály. Takže, když jsme hráli podruhé a potřetí, tak se prý ptali: a budou tady dneska ti bubeníci? Uf, tak to je dobře. Už se na nás těšili, dokonce Novotný si s námi zajamoval. Sám Vladimír Růžička si naše první tři hraní ani nevšiml, potom se dokonce usmál a z auta si nás i vyfotil. To byla sranda, jak se krásně proměňovaly jejich reakce,“ vzpomíná na domácí hokejový šampionát Libor Orel mladší ze Žďáru nad Sázavou.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio