Žďár láká na léto plné kultury. Busking, letní kino i Horácký džbánek oživí celé město
Pouliční koncerty, premiéry pod hvězdami i 43. ročník Horáckého džbánku. Kultura Žďár připravuje pestré kulturní léto pro všechny generace.
Ve Žďáře nad Sázavou ani během prázdnin kultura neusíná. Naopak. Letošní program přináší novinky, které mají oživit centrum města i přilákat návštěvníky do kaváren, restaurací a veřejných prostor.
Jednou z nich je vůbec první Busking Tour. Do několika podniků a nově i restaurací u řeky zamíří patnáct pouličních muzikantů. „Chtěli jsme oživit centrum města, podpořit gastronomické podniky a přitom mít co nejméně práce,“ říká s úsměvem ředitelka Kultury Žďár Tamara Pecková Homolová. Podle prvních ohlasů se nápad osvědčil. „Lidé přicházejí kvůli muzice, restaurace hlásí vyšší návštěvnost i rezervace ve všední dny.“
Od 12. do 15. srpna ožije také letní kino. Zahájí ho večer s cimbálovou muzikou, sklenkou prosecca a světelnými řetězy. „Koupili jsme čtyři sta metrů světelných řetězů. Uděláme z prostoru útulný pokojíček,“ prozrazuje s úsměvem pracovník propagace Aleš Hrbek. Následující dny nabídnou legendární Čelisti, premiérové filmy i setkání se žďárským rodákem a hercem Petrem Vaňkem.
Čtěte také
Vrcholem léta bude 8. srpna už 43. ročník Horáckého džbánku. Na pódiu vystoupí Aneta Langerová, Tomáš Kočko, skupina Plavci, Kaczi nebo LUCIE. Organizátoři připravují také druhou scénu, velkou dětskou zónu i festivalovou školku.
„Horácký džbánek má rozpočet přes 1,3 milionu korun. Bez partnerů a sponzorů by vstupenka nestála osm set korun, ale minimálně dva a půl tisíce,“ upozorňuje ředitelka Kultury Žďár a děkuje všem, kteří kulturní akce dlouhodobě podporují.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
