Žampiony nebo hlívu ústřičnou vypěstujete i doma v obýváku. Potřebuje hlavně tmu
Smažené žampiony, houbový guláš nebo třeba hovězí na houbách? Také se vám sbíhají sliny a rádi byste si tyto pochoutky vychutnávali častěji než jen v letní houbové sezóně? Máme řešení. Vypěstujte si houby sami a třeba rovnou v obýváku.
Před lety si pěstitelé žampionů a hlívy ústřičné sami míchali substrát, tedy základ pro pěstování, ve kterém se tvoří podhoubí. „Bylo to fyzicky náročné, muselo se to ručně přehazovat vidlemi,“ vzpomíná pěstitel Zdeněk Kittler z Kozlova na Vysočině. Houby pěstoval ve velkém v budově bývalého kravína.
Dnes je pěstování hub jednodušší. Každý si může substrát koupit v bedýnkách i s návodem v hobbymarketech. Pak už je třeba najít jen vhodné místo s ideálními podmínkami. Může to být stinný pokoj, chodba nebo koupelna. Každopádně místo, kde je tma a možnost udržet potřebnou teplotu. „Žampion potřebuje v začátcích teplotu kolem dvaceti stupňů, když začnou houby růst, tak se teplota snižuje na patnáct stupňů,“ říká Zdeněk Kittler s tím, že v žádném případě nesmí být houby na přímém slunci. Pak by je napadli škůdci.
Základní vrstva substrátu je asi dvacet centimetrů vysoká. „Ten substrát musí prorůst podhoubím,“ říká Zdeněk Kittler. To trvá i několik týdnů. Potom se substrát pokryje asi čtyřcentimetrovou vrstvou rašeliny, která se musí udržovat vlhká. „Když to zmáčknete pěstí, vymáčknete kapky vody,“ radí pěstitel. „Ale nesmí se to přemokřit, aby ta voda nevnikla do substrátu,“ dodává.
Když už se začnou na povrchu objevovat houby, jde to rychle. „Udělají se hlavičky jako nehet, a za dva tři dny můžete sklízet,“ říká Zdeněk Kittler. Z jedné dávky substrátu sklidíte několikrát. Když už houby nerostou, je třeba začít od začátku.
Sklizené houby je vhodné skladovat na nejchladnějším místě v ledničce při teplotě nula až tři stupně. Tím se zastaví další růst a houba několik dnů vydrží.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
