Základem dobrého vína je vinařovo srdce
Václav Michlovský, vinař, který ve třech letech ochutnal první víno a od té doby ho to do vinic lehce táhlo. „Ne, že bych tu práci v tom vinohradě miloval, to úplně ne, ale ta právě ve sklepě, ten folklor, co k tomu patří, je fakt super,“ přidává.
Založení rodinné firmy v roce 1993 předcházela více než třicetiletá cesta vinařského guru docenta Miloše Michlovského profesionálním vinařským světem. Vinařství obhospodařuje asi 125 hektarů vlastních vinic ve Velkopavlovické a Mikulovské a Slovácké podoblasti.
Od počátku existence firma sbírá přední ocenění v řadě kategorií vinařských soutěží doma i v zahraničí. Produje asi jeden a půl milionu litrů vína ročně. „Co se týče zaměstnanců, tak můj otec říká: na prácu je lidí málo a na výplatu moc,“ dodává s úsměvem Václav.
„Pokud to člověk dělá s láskou a má to víno v srdci, tak to potom jde v rukopisu vinaře dost cítit. Pokud to dělá pro byznys, tak to víno jde taky poznat.“
Lehčí stres révě nevadí
Réva, aby rostla, musí trpět. Tím pádem, když je sucho, tak se nesmí zalévat, aby kořeny nešly za vodou nahoru, ale aby byly nuceny jít dolů do té země pro vodu. Kořen od keře dokáže dorůst až sedmdesát metrů do hloubky. Jelikož ta réva trpí, tak tu vodu hledá a vytváří aromatické látky.
„Kdysi každá rodina ten sklep mývala, ale teď už se lidem moc nechce vyrábět víno, takže je povětšinou prodávají. Doba se mění, sklípky kupují přespolní. Mají zájem pouze o sklepy, ale vinohrad neovládají, takže jim slouží spíš pro okrasu.“
Bio vinař
Také víno je možné pěstovat v režimu ekologického zemědělství. „Jedná se o speciální odrůdy, které jsou vyšlechtěné proti houbovým chorobám a mrazům. Tím pádem se během vegetace nemusí šplíchat, jako klasická odrůda. Vždycky by bio vinařství mělo být odděleno, aby postřik nešel k vám. Ideální je proto plocha samostatně stojící.“
Důležitou součástí udržování dobrého zdravotního stavu je biologická ochrana vinic, která vychází z přírodních mechanismů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
