Z polí letos zmizeli hraboši, chybí tam také menší dravci. Příkladem je moták lužní

V minulých letech byl přemnožený hraboš polní a zemědělci si stěžovali na škody, které jim drobní hlodavci působí. Jenže letos populace hraboše v podstatě zkolabovala, a to má negativní dopad i na jeho přirozené predátory. Jedním z nich je pták moták lužní. 

Hnízdí na zemi

„Jak je teď to obilí, tady byla nějaká jetelina a byla tu dvě hnízda.“ S ornitologem Alešem Tomanem se na poli za Jihlavou rozhlížíme po obvyklých hnízdištích motáků lužních.

„Moták lužní hnízdí na zemi, původním prostředním byly vlhké louky, porosty vyšších bylin apod. Zvykl si ale hnízdit v polních kulturách, nejčastěji využívá obilí.“ Zatímco dříve bylo kolem Jihlavy několik hnízd, letos je situace odlišná. „Zahnízdili velmi sporadicky, známe několik hnízd kolem Dolní Cerekve, na Telečsku, u Moravských Budějovic,“ dodává Aleš Toman.

Hraboši

Motáci se podle odborníka živí především hraboši a ti na polích letos nejsou. „Hraboši každoročně mění početnost, je to nějaký tří až čtyřletý cyklus.“

Podle ministerstva životního prostředí může mít kolaps populací hrabošů na některé vzácné druhy významný dopad, vysvětluje mluvčí Dominika Pospíšilová: „Populace našich dravců a sov jsou však dlouhodobě ohrožovány řadou faktorů, např. intenzifikací zemědělského hospodaření spojeného se změnami ve struktuře krajiny.  Proto může i přirozená dynamika populací představovat riziko pro přežití nejvíce ohrožených druhů. Tato situace se týká nejen Vysočiny, ale všech oblastí, kde v předchozích letech populace hrabošů gradovala.“    

Mezi druhy, které rostoucí nebo klesající populace hrabošů ovlivňuje, patří kromě motáka lužního také sýček obecný nebo sova pálená. Tyto druhy se ale na Vysočině v posledních letech nevyskytují.