Z baletního sálu rovnou na ples. Dospělí objevili kouzlo muzikálového tance v Náměšti nad Oslavou

Když se rozhodl otevřít hodiny muzikálového tance právě pro dospělé zájemce, setkal se s nečekaně velkým ohlasem. „Přišlo asi osmnáct lidí, teď nás chodí zhruba patnáct,“ říká v baletním sále Základní školy Komenského, který běžně využívají především žáci náměšťské ZUŠ.

16 fotografií

Tréninky začínají rozcvičkou, pokračují technickou částí, a nakonec se trénují konkrétní choreografie. „Saháme po hlavních muzikálových šlágrech, dělali jsme třeba muzikál Cikáni jdou do nebe, letos je to Chicago,“ popisuje lektor. Podle něj není cílem jen samotný tanec, ale také příběh, který choreografie vypráví: „Rád stavím choreografie tak, aby měly nějaký malý děj.“ Mezi tanečníky jsou převážně ženy, ale nechybí ani jeden muž. Pan Honza je podle Kamila Dvořáka šikovný tanečník a velice dobře mu jdou i náročné zvedačky.

Účastnice se shodují, že tento druh tance je velice baví. Některé dodávají, že i přes dlouholeté zkušenosti s tancem je muzikálový styl výzvou. „Myslela jsem si, že když tancuju sedmadvacet let, nebude to náročné. Pro mě to náročné je, ale příjemně,“ říká jedna z tanečnic. Jiná dodává, že tanec je pro ni splněným snem: „Vždycky jsem tancovala jen rekreačně. Teď, když děti odrostly, jsem si řekla, že je konečně čas si ten sen splnit. A muzikály mám strašně ráda.“ Skupina už má za sebou vystoupení na několika plesech v loňské i letošní sezóně a reakce publika byly velmi pozitivní.

Právě veřejná vystoupení jsou pro skupinu velkou motivací. Pořídili si kostýmy a na plesy se s radostí načešou a nalíčí. Pak sklízí úspěch. „Díky vystupování nás to baví ještě víc,“ zaznívá z řad tanečnic. Jedna z nich vzpomíná na své první vystoupení: „Myslela jsem, že mě nikdo nepozná, ale druhý den za mnou v práci chodili kolegové, ukazovali mi video, takže nás poznají,“ směje se tanečnice. Podle Kamila Dvořáka udělala skupina za krátkou dobu velký pokrok: „Na věk jsem se jich neptal, ale všichni jsou opravdu výborní. Co se týče techniky i tanečního projevu, v mých očích se strašně posunuli,“ uzavírá usměvavý učitel tance.