Workshop na téma uprchlíci a zavřené hranice

2. prosinec 2012

Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze je veřejnosti známo svými večerními pořady, ale neméně důležitá je jeho spolupráce se školami. Připravuje pro ně přednášky, putovní výstavy, projekty. Nejnověji nabízí workshop na téma uprchlíci a zavřené hranice. Jedním z těch, kdo program vede, je Jan Černý.

Pane Černý, čím se teď zabýváte?

„My poslední dobou organizujeme workshop, dílnu, Nevítaní cizinci, kterou jsme v posledních měsících vytvořili v rámci projektu Naši nebo cizí Židé v českém 20. století. To je poměrně nový projekt, nebo už rok a půl běžící projekt Židovského muzea a Institutu Terezínské iniciativy. Ten workshop se hodně zabývá hlavně uprchlíky v roce 1938 a jde nám v něm z velké části o československou uprchlickou politiku. Jak ti uprchlíci byli přijímáni Československem v té době.“

Říkáte dílnu – kdo se jí zúčastňuje, komu je to určeno?

„Je určena pro vyšší ročníky základních škol, tzn. osmá a devátá třída, po té pro střední školy a zváni jsou samozřejmě i studenti z vyšších odborných a vysokých škol.“

Čili dnešní mládež. Zajímá takové téma dnešní mládež?

„Já se domnívám, že ano, alespoň podle těch zkušeností, které jsme doposud měli. Tady je velmi zajímavým aspektem to, že téměř každý má nějaký názor na uprchlíky, každý se s tím tématem setkal, ať už v televizi nebo někde jinde. A podle těch reakcí soudím, že je to zajímá.“

Dílna – co si mám pod tím představit?

„Dílna je dělaná velice interaktivně, tzn. že lektor spíše žáky vede a oni sami vlastně hovoří, oni sami studují dokumenty z té dané doby, zabývají se jimi, mluví o nich a ten lektor je jenom posunuje nějakou cestou, ukazuje jim tu cestu.“

Říkáte cestu, to znamená nastudují určité dokumenty z určité doby. Jak k nim mohou zaujmout postoj, jak je do toho vtáhnete?

„Tak tím, že pro mnoho z nich je to vůbec poprvé, kdy se setkávají s nějakým autentickým dokumentem, že nedostanou historii předříkanou pomocí nějaké knihy nebo filmu, ale mají v ruce autentický dokument z té doby a mají si na něj utvořit nějaký názor. Takže takhle jsou do toho vtáhnuti poměrně dobře, protože oni tam vidí i razítka, když tam něco bylo vepsáno lidskou rukou atd. Navíc díky těmto věcem se oni dostávají dál a celá ta naše dílna má veliký přesah až do dnešní doby, protože uprchlická tematika je pořád aktuální.“

To je na tom to zajímavé. Jak se tedy dnešní mládež staví po takovémto absolvování kurzu k současným uprchlíkům?

„Tak podle těch zkušeností, které jsme doposud udělali, musím říct, že se u mnohých rozhodně zvedne nějaký soucit s uprchlíky a vidí za nimi nejenom ty ekonomické emigranty, kteří nám chtějí brát práci, jak často na začátku té dílny říkají, ale vidí v nich lidi, kteří nějakým způsobem ztratili svoji existenci, přišli o ni, byli vyhnáni ze své země ať už z politických nebo jiných důvodů a pokoušejí se začít někde nový život, jsou naprosto bez prostředků a odkázáni na pomoc druhých, na pomoc státu a dalších organizací.“

autor: Jan Jelínek
Spustit audio