Výstava Zničené židovské památky severních Čech 1938 – 1989

Krajina severních Čech jakoby dodnes žila pod těžkým příkrovem historických událostí minulého století. Vždyť její podoba, rytmus, lidé, posvátná místa, to vše zmizelo v důsledku druhé světové války a ideologií nacismu a komunismu, které tragicky poznamenaly osudy lidí i míst.

Židovské komunity a židovské památky měly za sebou již před tímto stoletím pohnuté osudy. Židovské etnikum bylo dlouhodobě izolováno od většinové společnosti. Proces zrovnoprávnění od 19. století na jedné straně působil pozitivně uvolněním občanských svobod. Na straně druhé došlo k opouštění vesnických židovských center a postupnému zániku dosavadních modliteben.

První republika po roce 1918 pak tento proces jen urychlila. Během jejího trvání zmizelo z regionu 27 synagog, židovské obce přestaly existovat, kultové stavby přestaly plnit svůj účel.

Zcela novou situaci přinesl nástup nacismu. Nenávistná ideologie stála i v severních Čechách za zničením jedinečných památek, tentokrát také v místech, která žila svým přirozeným náboženským životem. Jen během pogromu tzv. „křišťálové noci“ v noci z 9. na 10. listopadu 1938 bylo na severu Čech zničeno 35 synagog a dalších 25 čekal stejný osud do konce války. Během šesti let tak zmizelo na 60 těchto staveb. Tato skutečnost je však jen drobnou kapitolou uprostřed tragédie holokaustu, vyvraždění celých generací židovských obyvatel.

Poválečná doba nepřinesla lepší situaci. Po komunistickém převratu v roce 1948 se znovu objevuje veřejně propagovaný antisemitismus, židovské památky jsou opět ničeny. V komunistickém režimu se však nejednalo o přímý a přiznaný likvidační postup. Byla zvolena cesta postupného chátrání staveb a jejich následné likvidace.

V letech 1948 –1989 tak z území celého státu zmizela další stovka synagog, 13 pak jen z dnešního Ústeckého kraje. Lépe v minulém století nedopadly ani židovské hřbitovy. Z celkového počtu 400 jich od počátku 2. světové války do roku 1989 zaniklo plných 70.

Severní Čechy kdysi představovaly mozaiku soužití národnostní i náboženské různorodosti. Dnes již nedokážeme tuto různorodost do krajiny navrátit. Můžeme se však pokusit o její navrácení do naší paměti. A to je také hlavním cílem výstavy o zničených židovských památkách severních Čech: Paměť.

Výstavu ve výstavním sále Galerie Klementinum v Národní knihovně v Praze připravila ve spolupráci s dalšími institucemi Společnost pro obnovu památek Úštěcka. Navazuje na předchozí výstavu „Zničené kostely severních Čech 1945 – 1989“.

Autor je ze Společnosti pro obnovu památek Úštěcka.