Voděnka je nenáročná pokojová rostlina. Sběratelka z Vysočiny jich pěstuje desítky druhů
Lidé nesbírají jen známky, pohlednice nebo nálepky od sýrů. Sbírat je možné i rostliny. Třeba takových voděnek, nejobyčejnějších pokojovek, jsou desítky druhů. Liší se zabarvením, velikostí, ale i způsobem pěstování.
Voděnka je nenáročná rostlina, která se snadno množí, rychle rostou a pěstovaly je už naše babičky. „Já už mám přes padesát druhů voděnek a teď se k tomu lidé hodně vrací,“ říká Jana Fučíková z Koněšína na Vysočině. Většina druhů voděnky se množí tak, že řízek ponoříme do vody. Do několika dnů obvykle zakoření. Existují i sukulentní druhy, ty pouštějí kořeny později.
Pěstitelka přiznává, že má ráda růžovou barvu. To byl také jeden z důvodů, proč se věnuje právě voděnkám. „Hodně jich je dorůžova, dozlata,“ říká a ukazuje na květináče, ve kterých rostou voděnky i několikabarevné. „Ani v botanických zahradách mi nedokázali přesně objasnit názvy. Je v tom strašný nepořádek.“ Založila proto skupinu na facebooku, kde si o voděnkách píše už asi 700 pěstitelů. Sama si hýčká i vzácnější druhy voděnek, některé pořídila v zahraničí.
Začátečníkům radí prostě si někde, klidně i v hobbymarketu, koupit voděnku. Doporučuje například zebrinu, která se hodně rozrůstá. Druhá možnost je darovaný řízek.
Jak zacházet s darovaným řízkem si poslechněte v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.