Venuše je jako fúrie – krásná navenek, ale pekelná uvnitř
Jihlavský astronom je rozhodně rád, že se na planety díváme z pozice pevně nohama na Zemi, a nemusíme, a vlastně ani nemůžeme, za nimi cestovat. Přijetí by totiž bylo málokdy vlídné.
Na březnovou noční oblohu je letos výjimečně krásné „pokoukání“, je vidět více planet než v jiných letech. Je to dáno souhrou náhod. Po západu Slunce můžeme blízo sebe vidět dvě „hvězdy“, Jupiter a Venuši. Jejich pozorování je příjemné, romantické, ale přiblížit se k nim by bylo pro nás zážitkem s pravým opakem – Jupiter nemá pevný povrch, je složen z plynů, navíc na něm probíhají hurikány, jejichž vír má průměr jako několik Zemí vedle sebe. O jeho rychlosti ani nemluvě. Venuše má krásné jméno, ale život na ní by byl jako v pekle – tlak na povrchu by nás okamžitě rozdrtil, navíc tam neustále bouří obrovské sopky a je tam nesnesitelné horko. Na večerní obloze je ale na ni s kulisou lehkého pozemského vánku hezký pohled.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka