Velikonoční šlahačka na Slovácku
Velikonoční svátky nekončí. Jejich křesťanská podoba má 50 dní a trvá až do tzv. Letnic, a Velikonoční oktáv uzavírá tzv. Provodní neděle, která je první po Hodu božím velikonočním.
Na moravském Slovácku se Velikonočním svátkům říká souhrnně Veliká noc a spojuje se v nich jak křestanská oslava zmrtvýchvstání Krista, tak předkřesťanské tradice, spojené s rituálním vítáním jara a šleháním zelenými živými pruty, které měly zajistit ženám a dívkám věčné zdraví, jarost a mládí – tedy pomlazováním.
Z něj také vzniklo slovo pomlázka, a protože se oněmi proutky šlehá nebo mrská, říká se Velikonočnímu pondělku na Slovácku Šlahačka nebo Mrskačka. A při něm šlo nejen o koledu, o doteky zelenými proutky, rozdávání kraslic a omlazování, ale především o zpěv, navazování vztahů a komunikaci mezi muži a ženami.
V takovéto podobě se velikonoční tradice dodneška dochovaly v některých regionech naší republiky, například na Moravském Slovácku. Jak to letos vypadalo při šlahačce v Bánově na Uherskobrodsku si poslechněte v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
