Ve štolách pod Stříbrnými Horami ryzí stříbro nenajdete. Je tam jen stříbronosná ruda
Na Vysočině se stříbro těžilo už v polovině třináctého století a jednou z oblastí, kde horníci rudu dobývali, bylo i okolí Stříbrných Hor na Havlíčkobrodsku. Dodnes jsou tu zřetelné hluboké jámy i vstupy do štol. Žádná z nich ale není veřejnosti přístupná.
„Pokud bychom procházeli korytem Borovského potoka, tak najdeme černé podivně tvarované kameny, stříbrnohutnickou strusku,“ popisuje další dodnes viditelný pozůstatek dávného dolování amatérský badatel Jaroslav Havlíček. Právě v lese u Borovského potoka ukazuje na vysoké skály, ve kterých jsou pozůstatky štol. Vstup do takzvané Pekelské štoly je ukrytý za kovovými vraty v útrobách soukromé chaty pana Jiřího Holešáka. Sám prý štolu prozkoumal a dokonce našel i stříbronosnou rudu.
Středověkým prospektorům pomáhali hledat rudu i proutkaři
Je třeba říct, že ryzí stříbro se v této oblasti vyskytovalo jen velmi vzácně. Horníci dobývali stříbronosnou rudu, ze které pak poměrně složitým způsobem stříbro dostávali. „To stříbro se vyskytuje v různých minerálech, ale největší podíl má galenit a tetraedrit,“ dodává Jaroslav Havlíček. Středověcí prospektoři museli dobře znát přírodu a její chování, aby stříbronosnou rudu objevili. „V místech výchozu žíly na povrch dochází k rozkladu rudy a jedna ze složek vytváří slabou kyselinu sírovou, která ničí rostliny,“ popisuje badatel způsob, jak tehdy mohli místo budoucí těžby objevit. Zajímavé je, že jim pomáhali i proutkaři.
Štoly kopírují žílu a jsou široké jen půl metru
Samotná obec Stříbrné Hory a její blízké okolí dodnes vykazuje pozůstatky dolování a potvrzují to i historické záznamy. „Jsme u soutoku Borovského potoka s řekou Sázavou a jsme přímo v centru, kde od druhé poloviny třináctého století stála hornická vesnice a do dnešního dne se tu dochoval kamenný mostek,“ ukazuje Jaroslav Havlíček. Od mostku pokračuje cesta v místě bývalé železniční trati směrem do Přibyslavi. U břehu řeky Sázavy je tu v zemi zamřížovaný otvor, který vede do další ze štol, říká se jí Růženina. Na první pohled je zřetelné, že chodby jsou široké jen asi půl metru a vysoké přibližně metr sedmdesát centimetrů.
Stará pověst hovoří o obrovských zásobách stříbronosné rudy
Ke stříbru v podzemí Stříbrných Hor se vztahuje i jedna stará pověst. „Ve zdejších dolech je tolik stříbra, že by se z toho nechal vytvořit kůň v životní velikosti. Do současné doby se podařilo vytěžit pouze tolik stříbra, že by to stačilo na oháňku a hlavu,“ říká s úsměvem Jaroslav Havlíček. Pravda ale je, že těžba stříbra v této oblasti by byla náročná a nerentabilní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.