Václav Tajovský maloval hlavně cesty. Představoval si, kam vedou, kdo po nich chodí
Sto let by letos bylo malíři Václavu Tajovskému. Byl to především krajinář a náměty bral v přírodě na Havlíčkobrodsku a Jihlavsku, kde žil.
Obrazy malíře Tajovského dnes visí v českých i zahraničních galeriích. Václav Tajovský se narodil v Poděbabech u Havlíčkova Brodu a výtvarné nadání projevoval už od dětství.
Byl zručný …
„Byl zručný jak na malování, tak na řezbářství. Dokonce dokázal vyřezat ze dřeva malé ptáčky, které umisťoval na stromy a mátl místní obyvatele,“ vzpomíná na svého dědečka Martin Zadražil.
Jednoho takového dřevěného ptáčka prý malý Václav umístil i na strom před školou. „A pan řídící Špatenka, který je učil, to ukazoval dětem, jako že tam sedí živý pták,“ dodává s úsměvem. Původně ale Tajovský neměl být malířem. „Vyučil se a chtěl být malířem porcelánu,“ říká vnuk. Plány ale překazila druhá světová válka a s ní totální nasazení.
Výtvarný talent
Václavova výtvarného nadání si ale všiml havlíčkobrodský akademický malíř a učitel Jan Jůzl. „Vybral si ho a učil ho základní techniky malby a podobně,“ uvádí vnuk a dodává, že Jan Jůzl se stal dědečkovým celoživotním učitelem a přítelem.
Václav Tajovský brzy začal tvořit samostatně. Jeho doménou byly krajinky. „Rád maloval cesty, protože vždy přemýšlel, kdo po ní šel, jaký měl cíle. To byl středobod jeho tvorby, cesty.“
Vnuk má ale rád i dědovy grafické práce. „Protože jsou hodně náročné, s těma se piplal. A já jako malej kluk, když je tisknul, jsem točil klikou na lisu,“ usmívá se.
Jako dědeček byl prý Václav Tajovský přísný ale spravedlivý. Martin Zadražil sice jeho talent nepodědil, ale na čas s ním strávený vzpomíná velmi rád. A pokračovatele malíř má. Výtvarné i hudební nadání má jeho pravnučka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.