V únoru už zahrádkáři mohou vybírat brambory k sadbě. Vhodné jsou se dvěma až třemi klíčky
Únor je sice ještě zimní měsíc, pro zahrádkáře už ale začaly přípravy na sezónu. Bohatou úrodu brambor zajistí správný výběr sadby. Své zásoby ve sklepech probírají a třídí také členové Základní organizace Českého svazu zahrádkářů Stalingrad ve Žďáře nad Sázavou.
„Musíte odhadnout, jestli má dva nebo tři klíčky. Když jich má víc, tak už si konkurují,“ říká jednatel ZO ČSZ Stalingrad Žďár nad Sázavou Otakar Šuhaj. „Já osobně vybírám střední brambory, nekrájím. Koncem února je už vidět, co chce klíčit,“ přidává se předseda Milan Andrýsek. Oba své sklepy pravidelně kontrolují a sadbu vybírají do bedýnek. „Aby nebyly na sobě. Dají se dát na spodek noviny a trošičku zasypat zeminou,“ dodává s tím, že sám má nejradši odrůdy Marabel, Antonia nebo Laura.
V bedýnkách už mohou brambory pustit kořínky. „Není dobré, když vyrostou dlouhé klíčky. Ideální je, když je klíček pevný, zdravý a má dva až tři centimetry. Rané odrůdy je možné urychlit, ale na Žďársku, kde hrozí pozdní mrazy, je to riziko. „Loni jsem si do rašelinových truhlíků nasadil, dal jsem to do pařeniště, jenomže přišel mrazík a všechno zmrzlo,“ potvrzuje Milan Andrýsek. Otakar Šuhaj ale dodává, že zkouší poloranou odrůdu, kterou může koncem června sklízet.
Před samotnou sadbou brambor je třeba připravit půdu. „Nakypříte, prohnojíte. Já a většina zahrádkářů používáme hnojivo zeraganic. Je to fermentovaný kompostovaný hnůj,“ říká Otakar Šuhaj s tím, že do kolonie vozí toto hnojivo pro většinu zahrádkářů a pak organizace všem umožňuje za poplatek i možnost zapravení rotavátorem. Oba zahrádkáři se také shodují v tom, že brambory sázejí na rovinu a přihrnují až poté, co začínají růst.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
