V úctě a takříkajíc na hlavu. Tak pěstuje révu vinař na Trutnovsku

11. září 2019

Dobrý hospodář by měl mít vztah ke své půdě. „Prostě to nemůže fungovat, když jenom sedí v traktoru a stříká chemické preparáty,“ domnívá se vinař Stanislav Rudolfský.

Vinná sezona vrcholí, na Moravě už pijí burčák a mnohá města připravují oslavy vinobraní. A protože za každou lahví dobrého vína je hodně práce, většina českých i moravských pěstitelů běžně používá současné technologie. Přesto ještě u nás existují vinaři, kteří se zřekli chemie i techniky, a pěstují révu po staru, ve starobylém pěstebním tvaru takzvaně na hlavu, jako za časů krále Karla.

Vinohrad je živý organismus

Ve vinohradu nedaleko barokního zámku Kuks jsou u každého keře umístěny dubové kůly, k nimž se vyvazují mladé výhonky vinné révy. „Je potřeba říct, že tento starý pěstební tvar na hlavu už prakticky nikdo v republice nedělá, protože je neuvěřitelně pracný,“ říká Stanislav Rudolfský. Vinař se k tomu keři musí za rok minimálně třikrát ohnout, kleknout, poklonit. Můžeme to nazvat jakkoliv, dodává.

Dle jeho slov je v tomto případě specifická i samotná sklizeň. „V tomto pěstebním tvaru jsou hrozny daleko hustší, jsou minerálnější, a poznáte i na vínu, že je potom takové mohutnější,“ vysvětluje vinař, podle kterého si hrozny vypěstované tímto tradičním způsobem vezmou ze země daleko víc než v moderním vinohradu.

Vinohrad na Trutnovsku není na první pohled velkoprodukční symetrickou výrobnou nějaké suroviny. „Nepoužíváme vůbec žádné chemické preparáty, ale především používáme výluhy z bylin,“ říká vinař. Byliny ve vinohradu používá nejen jako léčivo, ale také jako zdroj vitality, aby keře získaly potřebnou odolnost a imunitu. „Příroda je moudrá a mocná. Nikdy nevezme celou úrodu,“ dodává Stanislav Rudolfský.

autoři: David Hamr ,
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.