V sedlické elektrárně se stále točí prvorepublikové turbíny

31. březen 2014
Česko – země neznámá

Obec Želiv leží jen pár kilometrů od Humpolce a je známá především slavným premonstrátským klášterem. Želiv se ovšem dá využít také jako výchozí bod pro velmi zajímavý výlet. Je možné při něm obejít hned tři přehrady najednou. Jmenují se Trnávka, Sedlická přehrada a Vřesník.

Ze Želiva se vydáte po červené značce k Trnávce. Ta ještě leží na řece Trnavě, která se do Želivky vlévá jen pár metrů od premonstrátského kláštera. Součástí vodního díla Trnávka je i umělý slalomový kanál, který patří k nejobtížnějším ve střední Evropě. A to díky promyšlenému rozmístění umělých betonových překážek a dřevěných prahů. Hráz přehrady je za plotem, takže se na ni nedostanete. Proto budete pokračovat dál po červené značce až do Červené Řečice.

V Červené Řečici stojí renesanční zámek, který je ve značně zchátralém stavu. Boj o jeho záchranu ale neutichá. Každé léto se tu pořádá Slámování, kdy se sjedou nadšenci z celé republiky a vyrábějí sochy ze slámy. Ty pak zdobí celé město. Z Červené Řečice se pak vydáte po žluté značce, po které dojdete na hráz Sedlické přehrady.

Hráz Sedlické přehrady

Každý kvádr Sedlické přehrady dělali kameníci na míru

Sedlická přehrada vznikla ve dvacátých letech minulého století. Kamenná hráz je vysoká 23 metrů a dlouhá 118 metrů. Je složená z deseti pilířů a je obloukově zakřivená. Lidé z okolí říkají, že kdo chce vidět pravou krásu hráze, nesmí být líný sejít dolů k vodě a podívat se na ni zespoda. A mají pravdu.

„Bylo tam asi sedmdesát zedníků, padesát kameníků, devadesát nádeníků, dva tesaři a čtyři kováři. Když se díváte na ty oblouky, je až k neuvěření, že každý ten kvádr dělali kameníci na míru,“ říká Petr David, vedoucí Hydroelektrárny Sedlice. Právě tam bude pokračovat vaše cesta – znovu po červené značce.

Petr David pracuje v elektrárně už čtyřicet pět let

Elektřinu v sedlické elektrárně vyrábějí stále ty stejné Francisovy turbíny, které sem Kolbenovy a Škodovy závody dodaly za první republiky. Od té doby prošly jen dvěma generálními opravami. „Nechali jsme turbínám i ta prvorepubliková jména. Jmenují se Emilka, Jirka a Anka silák,“ dodává Petr David s tím, že výkon elektrárny je dohromady 2 megawatty. Elektrárna samozřejmě není turistům volně přístupná, ale Petr David zájemce na požádání provede.

Ke hrázi třetí přehrady, Vřesníku, půjdete asi 2 kilometry po červené značce. Tato přehrada sloužila jako vyrovnávací. „Vyrovnávala průtoky vody, když elektrárna nejela. Dole pod námi bylo dřív asi dvacet mlýnů, ty projekty s tím už od začátku počítaly,“ doplňuje další informace Petr David.

Od Vřesníku se pak po červené značce pohodlně vrátíte do Želiva, kde můžete ochutnat pivo z klášterního pivovaru.

Zdroj informací: časopis Turista číslo 11/2013

Spustit audio