V rodině Marie Kosové dobře znali nejen kardinálské řezy, ale i další recepty rakouské kuchyně
Vítězka Pochoutkového roku na sladko Marie Kosová z Moravských Budějovic uspěla s kardinálskými řezy, které soutěžní porotu nadchly.
„Je to tradiční recept z Rakouska. Kamkoli přijedete, hlavně tady v Dolním Rakousku, všude ty kardinále dostanete koupit,“ říká paní Marie.
Rakouská kuchyně
Recept zná od maminky velmi dobře, protože z Rakouska pochází její část rodiny. „Babička i maminka se narodily ve Vídni v nejbohatší čtvrti, měly co do činění s vídeňským divadlem, ale pak přišla válka, a ta zamíchala jejich osudy. Obě se dostaly po válce do Česka, protože babička se podruhé vdala za Čecha, a žili v Podkrkonoší,“ vysvětluje paní Marie. Její rodiče se pak potkali v Ostravě, ale nastěhovali se do tatínkova rodiště na jižní Moravu.
Tady mohla maminka paní Kosové, která byla vášnivá kuchařka a ráda experimentovala, sledovat rakouskou televizi, kde byly už před mnoha lety populární kuchařské pořady. „Když se jí něco líbilo, tak to vyzkoušela,“ vzpomíná paní Marie.
Dobrovolnice v Domově svatého Antonína
Maminku chodila na sklonku jejího života navštěvovat v moravskobudějovickém Domově svatého Antonína, kde se jí tak zalíbilo, že tam chodí pomáhat dodnes. „Ptala jsem se tam na práci, když už jsem byla v důchodu. Řekli mi, že mi zavolají, až mě budou potřebovat, ale mezitím jsem se dozvěděla, že můžu pomáhat jako dobrovolnice. I se svým pejskem jsem začala docházet do stacionáře,“ vzpomíná Marie Kosová.
„Ty babičky potřebují obejmout, pohladit, a co je nejdůležitější, tak poslouchat. Ony by chtěly sdílet to, co se jim děje v nitru, ale nemají to komu říct. Sestřičky mají práci, s ostatními už si to všechno řekly, a tak úplně stačí, když přijdete, chytnete ji za ruku a posloucháte. A ty babičky nabíjejí i mě. Když mám špatnou náladu, jdu za nimi, a domů se vracím úplně nadšená,“ směje se Marie Kosová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.