V obnovené tůni na okraji Jihlavy najdete masožravou bublinatku, slunky v rybníku loví ledňáček

24. červen 2020

Jednou z možností, jak udržet vzácnou vodu v krajině, je obnovování mokřadů. Jeden takový před lety býval i na okraji Jihlavy, v části Lesnov.

Meliorace ale vlhkou louku téměř vysušily, a potok tekl skoro 60 let pod zemí. Ochránci přírody ale vodu vrátili na povrch louky, a z několika betonových skruží vznikl jen jakýsi památník dob minulých.

Meliorace

Začátek 60. let minulého století přál odvodňování země, a meliorace se tak dočkala i louka v jihlavské části Lesnov. Potok, který středem louky tekl, tehdy svedli do betonových skruží pod zem. Zásah splnil svůj účel, voda se téměř ztratila. Situace v poslední době ale ukazuje, že právě mokřady mohou pomoci zadržovat vzácnou vodu v půdě.

Ochránci přírody ze spolku Mokřady se rozhodli mokřadní louku obnovit. „Podařilo se nám potok vrátit na povrch, a k tomu jsme vytvořili tři větší tůně,“ říká Jaromír Maštera ze spolku Mokřady.

Po návratu vody na povrch se louka začala měnit. Obživla i roky v zemi ukrytá semena rostlin

S nadsázkou by se dalo říct, že po přerušení meliorací a vytvoření koryta potoka, se louka začala měnit před očima. „Přišly nám sem i nové druhy žab, jako je rosnička nebo blatnice. Objevila se spousta vodních kytek, jejichž semena zůstávala v zemi desítky let,“ říká Jaromír Maštera, a přímo na místě ukazuje například masožravou bublinatku v obnovené tůni.

Po hladině plavou listy rdestu splývavého. „Objevil se tady i vzácnější rdest alpský,“ doplňuje ochránce přírody.

Mokřad je třeba stále udržovat

K lesnovskému mokřadu patří i rybníky Kulatina a Luční, kolem kterých se zjara ozývá mohutné kvákání žab, ale i zpěv ledňáčka. „Létá sem na slunky,“ vysvětluje Jaromír Maštera. Slunka je rybka, kterou ochránci přírody do rybníka nasadili.

I když dokáže příroda zařídit hodně, je třeba mokřad stále udržovat. Rybníky je nutné lovit, přerostlé rákosí a trávu kosit, malé tůňky čas od času pročistit. Na druhou stranu ale například na louce zůstal spadlý dub. „Pořád obráží, pořád roste. Je to významné pro některá zvířata,“ dodává Jaromír Maštera, a na obrácené straně kamene z potoka ukazuje, že voda za krátký čas ožila. „Vidíme malé šnečky, larvy pošvatek, tady je malý chrostík.“

Související