V novoměstském Sportenu můžeme do pěti let vyrábět špičkové závodní lyže, věří Vít Fousek

Sněžné dělo, Šacberk
Sněžné dělo, Šacberk

V Novém Městě na Moravě chtějí vyrábět bežky, na kterých by se mohl jezdit světový pohár. „Když jsem to poprvé slyšel, tak jsem se jenom usmíval, protože jsem tomu nevěřil. Teď, po té krátké době, co jsem mohl s těmi lidmi pracovat, musím říct, že tam je velký potenciál. Ve vývoji tam došli daleko. Jsou tam opravdoví machři. Od konstruktéra, přes člověka, který lyže lepí, až po ty, kteří je brousí. Já přináším zkušenosti z praxe, pomáhám lyže ladit,“ vyprávěl v Dobrém dopoledni Vít Fousek. Bývalý servisman české lyžařské reprezentace a také bývalý závodník.

Lze vyrobit běžeckou lyži pro konkrétního závodníka? „Nikdy to takhle nefunguje. Lyže na míru se nevyrábí. Vyrobí se lyže se špičkovými parametry, co se týká konstrukce lyže, s excelentními materiály skluznice, s vynikajícně nabroušenou skluznicí, která má perfektní povrch, perfektní brus, perfektní strukturu. A z nich servismani pro svého závodníka vyberou ideální lyži. Ale že by se vyrobila na tělo třeba Lukáše Bauera? Tak to nefunguje,“ vyprávěl nový vývojář lyží v novoměstském Sportenu Vít Fousek.

Mezi lyžemi na bruslení a na klasiku je dnes rozdíl markantní

Různé typy plastů, sklolamináty a karbonové kompozity, to jsou základní materiály, ze kterých se dnes lyže vyrábí. „Musí být co nejlehčí. Konstrukce lyže musí být pevná, lehká. Lyže na klasiku a na volný způsob jsou absolutně odlišné.“

A v čem se liší lyže, na kterých v devadesátých letech minulého století závodil Vít Fousek od lyží, které se vyrábí dnes? „Já myslím, že to je v konstrukci samotné lyže. V té době už přední světové firmy měly rozdíl mezi lyžemi na bruslení a na klasiku, dnes je rozdíl markantní. Třeba u klasiky se změnila mazací komora, výrazně se prodloužila, zkrátila se vzadu, protáhla se víc dopředu. Jsou jiné materiály na skluznici, dnes je trend broušení struktur, ten se provádí na NC strojích.“

Ani tvrdá, ani měkká. Prostě tak akorát, přiměřeně, jako v té pohádce

Hodně věcí na lyžích lze podle Víta Fouska změřit. „Dá se změřit konstrukce lyže, já jsem přesně takhle běžky vybíral. Změřil jsem je. Hodně jsem na to sázel, ale pak do toho vstupují další věci jako struktura skluznice, to je potom samozřejmě potřeba na sněhu vyzkoušet. Když vyberu deset párů takovýchto lyží, konstrukčně dobrých, s kvalitní skluznicí a s kvalitní strukturou, můžu říct, že ani jedny nebudou špatné a z těch deseti dobrých vyberu jedny špičkové, na kterých se pojede závod.“

Vít Fousek, vývojář lyží ve Sportenu v Novém Městě na Moravě

A jak se dá změřit budoucí špičková závodní lyže? „Zatěžuje se za těžištěm, což je její pomyslný střed, vyvíjí se ni určitý tlak a zkoumá se volná zóna, která pod lyží zůstává. Pravidlo je, aby zóna byla dostatečně dlouhá, a lyže nebyla tak moc tvrdá, aby se domáčkla při určitých kilech, ale zase aby nebyla měkká, aby se na ní dal dobře namazat vosk,“ vysvětluje měření kvality lyží Vít Fousek a s úsměvem na rtech dodává: „Přiměřeně, jako v té pohádce.“

Ta lyže by byla parametrově schopna jezdit na nejvyšší úrovni světový pohár

Vyrobit jednu lyži dvakrát, aby byla stejná, je podle Víta Fouska nemožné. „Teď probíhá lepení lyží na klížírně, což je jedna z nejdůležitějších operací, tam se nastavuje tvrdost lyže a křivka, která dělá nejvíc to, že lyže jede. Další fází je broušení a opracovávání skluznice, to je taky důležitá operace. A já jsem měl ve fázi lepení v ruce jednu lyži, o které jsem řekl: je to lyže, kterou bych ihned bral a jsem si naprosto jistý, že by ta lyže byla parametrově schopna jezdit na nejvyšší úrovni světový pohár. Lyže byla nahrubo slepená, teď následuje fáze broušení a další testy, je to jenom vlaštovka, ale když se nám podařilo nastavit tohle, tak tu světovou lyži můžeme vyrobit,“ věří Vít Fousek.