V Koněpruských jeskyních si můžete zblízka prohlédnout jedinečné kalcitové růžice

18. srpen 2022

Koněpruské jeskyně v Chráněné krajinné oblasti Český kras ve Středočeském kraji jsou nejdelším známým jeskynním systémem na území Čech. Třípatrový jeskynní systém ukrývá jedinečné geologické útvary. Najdete v něm hned několik generací mimořádně cenné krápníkové výzdoby. Mezi největší rarity patří koněpruské růžice s opálem.

Koněpruské jeskyně se nacházejí uvnitř návrší Zlatý kůň u obce Koněprusy nedaleko Berouna. Objeveny byly v roce 1950 při těžbě vápence v Houbově lomu na jižním svahu Zlatého koně. Jeskyně vznikly činností vod, které prosakovaly vápencovým masívem. Předpokládá se, že hlavní etapa vývoje jeskynních prostor se odehrála před 25 až 30 miliony let. Krápníková výzdoba je ale mnohem mladší. Návštěvníkům je zpřístupněná část středního a svrchního patra.

Objevte s námi místa, která stojí za to navštívit a soutěžte o atraktivní ceny. V Cestě okolo Česka můžete soutěžit hned dvakrát!

Koněpruské růžice

Jednu z nejstarších částí výzdoby jeskyní tvoří tak zvané koněpruské růžice, které jsou významné nejen svým stářím přes jeden a půl milionu let, ale i svým složením. Bylo zjištěno, že v některých je přítomen opál, ovšem nikoliv v drahokamové formě. Největší množství koněpruských růžic se nachází v Proškově dómu, kde mimo jiné najdete také největší stalagmit v Čechách vysoký přes sedm metrů i tak zvané leknínové jezírko.

Koněpruské růžice jsou světovým unikátem

Opál ale není obsažený pouze v koněpruských růžicích, vyskytuje se zde i v dalších typech výzdoby a někde je dokonce makroskopicky viditelný. Při osvícení UV lampou začnou stěny díky opálu zeleně světélkovat. Je to další jedinečnost Koněpruských jeskyní na světové úrovni.

Vápence různého stáří geology mátly

Impozantní jsou i Kuklův a Petrův dóm nebo Síň U Varhan. Koněpruské jeskyně vznikly ve vápencích podmořského útesu, který v době svého vzniku občas na některých místech rozpraskal. Dílem svou vahou na měkkém podloží, dílem díky tektonickým vlivům. Trhliny byly pak vyplněny vším, co do nich ze dna spláchly mořské vlny. Těmto výplním se říká neptunické žíly. Díky tomuto jevu se v Síni u Labutě nachází typy hornin, které by se jinak vedle sebe díky rozdílnému stáří nemohly vyskytovat. Vápenec tu proto má různé barvy.

Střídá se zde hned několik generací mimořádně cenné krápníkové výzdoby. Krápníky tak vytváří jedinečná uskupení

Další zajímavý geologický úkaz je u Letošníkovy propasti, jejíž hloubka je 27 metrů. Vlastimil Letošník byl jedním z prvních průzkumníků v Koněpruských jeskyních. Moře zde bylo přibližně před 410 miliony lety a na stěnách jsou patrné stopy dávného mořského života. Na mnoha místech jsou zkameněliny – hlavonožci, trilobiti, plži a mnoho dalších mořských živočichů, z jejichž schránek a koster tyto vápence vznikly. Rýha, která je viditelná na protější stěně přímo u Letošníkovy propasti, ukazuje úroveň prastaré hladiny podzemního jezera, které se zde nacházelo před několika miliony let.

Objev světového významu

K mimořádnému objevu světového významu došlo před dvěma lety. Při prvním průzkumu jeskyní se spolu s mnoha kosterními pozůstatky zvířat našly i lidské kosti. Ale teprve až v roce 2020 se je podařilo pomocí genové analýzy spolehlivě datovat. Bylo zjištěno, že jde o ženu starou 30 až 40 let, která žila přibližně před 45 000 lety. Jedná se v současné době o nejstarší známý nález moderního člověka na celém euroasijském kontinentu. Nález byl učiněn přímo v Proškově dómu a při návštěvě Koněpruských jeskyní si můžete repliky nalezených kosterních pozůstatků prohlédnout.

Spustit audio

O soutěži

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová