V Kocourských dolech u Jílového se těžilo věhlasné zlato, které zdobí i české korunovační klenoty

18. prosinec 2018
Česko – země neznámá

Je dobře známo, že Karel IV. dal vyrobit českou korunovační korunu z kvalitního jílovského zlata. To se těžilo v okolí Jílového ve Středočeském kraji a těžba na mnoha místech zanechala v přírodě stopy. U Jílového se nacházelo celkem šest žilních pásem. Nejvýznamnější se jmenovalo Šlojířské. Druhé nejvýznamnější bylo pásmo Kocourské, které se táhne od jihozápadního okraje Jílového až k Žampachu a Sázavě a je dlouhé přibližně tři kilometry.

Raritou jsou tak zvané Kocourské doly, které leží uprostřed Kocourského pásma, a jsou jedinečným dokladem středověké těžby. Vede k nim okružní trasa naučné stezky Jílovské zlaté doly, na které je najdete na zastavení č. 4.

V dokumentech z doby Karla IV. jsou informace o přibližně pěti stech dolech v regionu Jílovska. Toto neuvěřitelné číslo vzniklo tím, že jako samostatné doly byly počítány i menší jednotlivé šachty. Ty dnes tvoří tak zvaná „pinkoviště“. Pinka je zavalená jáma, ve které kdysi probíhala důlní těžba. A právě v lokalitě Kocourských dolů jsou dodnes pinky patrné, jedna vedle druhé. Jsou to jámy hluboké přibližně tři metry, kolem kterých byly navršeny obvaly. Dnes je toto místo zarostlé lesem, a tak tu jednotlivé pinky vytvářejí prostředí připomínající spíše lesní motokrosový areál.

Kocourské doly

Na zlaté žíle Kocourského pásma se středověcí havíři zapouštěli pod zem a postupně kopali šachtu, až narazili na zlatonosnou horninu, kterou pak vytěžili. Vznikaly tak pravoúhlé šachty, které kolmo sestupovaly dolů do hloubky přibližně 20 metrů. Na povrchu bylo zařízení, které vytahovalo ven horninu a hlušinu, nejčastěji žentour nebo rumpál. Z vytěžené hlušiny vznikl obval, který dodnes pinky z části obklopuje. Běžnou součástí každé šachty byly i příbytky havířů. Často bydleli ve stavení přímo na obvalu a z příbytku byl i sestup do havířského díla.

Poté, co havíři šachtu opustili, byla po dobu několika staletí zanášena přirozenou erozí. Vytěžená hlušina se přirozeně splachovala zpět, takže dnes se jedná opět o bezpečný kompaktní terén, ve kterém se nikdo nemusí bát žádného propadnutí.

Procházka je tu krásná hlavně v podzimním a zimním období, protože okolní lesy jsou převážně listnaté. A procházka po pinkovišti má své skutečné kouzlo zejména tehdy, je-li celé hezky vidět. Po miniaturních kopečkách se tu přechází z jednoho na druhý.  A pokud byste náhodou měli chuť se to po mnoha staletích pustit do rýžování zlata, mohli byste tu něco malého najít. Sice byste nezbohatli, ale třeba byste si po pár měsících rýžování mohli nechat udělat malý prstýnek.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.