V knihovně se může i tančit a předvádět móda. Do Žďáru nad Sázavou za to míří prestižní evropské ocenění

30. říjen 2026

Knihovna Matěje Josefa Sychry ve Žďáru nad Sázavou už dávno není jen místem, kde se půjčují knihy. Otevírá dveře lidem všech generací, jejich nápadům a společným aktivitám. Právě tento přístup přinesl knihovně prestižní evropské ocenění Regiostars. Jaké příběhy a okamžiky potvrzují, že knihovna má být především živým centrem společenského dění? Ve studiu Českého rozhlasu Vysočina odpovídá ředitelka žďárské knihovny Martina Sedláková.

„Takových příběhů mám několik, ale zmíním jeden, který mám opravdu v paměti už asi tři roky, od doby, kdy se stal,“ říká Martina Sedláková.

„Přišla za mnou paní Krejčí, ředitelka Svazu postižených civilizačními chorobami, taková velitelka místních seniorů a seniorek, a říkala: Paní ředitelko, my nemáme kde tančit. Tak jsme vymyslely akci Čaj o páté, kdy jednou za měsíc máme vždycky v knihovně nějaký vzdělávací zábavný program, třeba cestopisnou besedu, a potom další hodinka je věnovaná právě tanci. Pozveme harmonikáře, nějakou lidovou hudbu a opravdu se v knihovně tančí,“ usmívá se.

Porota, která uděluje ocenění Regiostars, vyzdvihla, že v knihovně ve Žďáru nad Sázavou se mohou smysluplně setkávat lidé různých generací. Martina Sedlákovou těší, když se podaří vymyslet něco neobvyklého třeba pro seniory.

„V rámci městských slavností jsme pořádali módní přehlídku seniorek. Samozřejmě nejdřív byly takové stydlivé, nechtělo se jim, myslely si, že jsem se zbláznila, ale domluvili jsme se s místní obchodní školou, přizvali jsme vizážistky a kadeřnice a udělali takový beauty den. Seniorky byly krásné, nalíčené, hezky oblečené a opravdu šly poprvé v životě svoji módní přehlídku. To byl okamžik, kdy jsem si říkala, že ta práce má fakt smysl,“ vypráví.

Rozhovor s ředitelkou Knihovny Matěje Josefa Sychry ve Žďáru nad Sázavou Martinou Sedlákovou si pusťte v přehrávači výše.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.