V boji se suchem by měly pomáhat nové přehrady. To se nelíbí některým hydrobiologům

Jedním z míst, kde by mohla v budoucnosti přehrada vyrůst, je i bělkovické údolí nedaleko Olomouce. Spadá do katastru obce Jívová. Nezávislý starosta Jívové Jan Pewner ukazuje svazek dokumentů, které dostali starostové dotčených obcí při prezentaci nádrže. „Tato nádrž má mít plochu 126 hektarů a má zadržovat zhruba 47 milionů krychlových metrů vody. Jedná se o hodně velkou nádrž, ale je otázkou, zda bude potok schopen ji naplnit,“ říká starosta.

Starosta Pewner ale upozorňuje, že žádný písemný souhlas pro ministerstvo zemědělství s vodním dílem nedávali. „Oni berou jako souhlas asi to, že když nikdo neprotestoval,“ dodává Pewner.

„Do budoucna klimatologové mluví o tom, že Českou republiku a obecně střední Evropu ten vývoj klimatu dopadne v tom, že bude daleko méně sněhových srážek. To znamená, že objemy sněhu na horách budou daleko menší, než jsou teď. Mluvit o tom, že potřebujeme přehradu, která zachytí tající sníh, když prognózy jsou, že sníh nebude, mi nepřijde úplně relevantní,“ zpochybňuje efektivitivu vodních nádrží při zadržování vody v krajině hydrobiolog z Univerzity Palackého v Olomouci Martin Rulík.

Problém jsou i potřebné přítoky do budoucích nádrží. „Přehrada musí být naplňována nějakým přítokem. Pokud obecně v krajině nemáme vodu, ukazuje se, že možná srážky do budoucna mohou klesat, bude pršet jindy, než jsme zvyklí, hlavně v krátkém časovém intervalu spadne moc srážek, takže krajina nedokáže vodu zadržet, zasakovat do půdy v důsledku nevhodného zemědělského hospodaření. Vysychají nám koryta toků, tak co bude plnit nádrže,“ dodal Rulík.

Hydrobiolog proto jako rychlejší a levnější řešení vidí budování mokřadů, zachování přirozených vodních toků a také drobné úpravy zemědělské krajiny – remízky a polní cesty. Podle plánů ministerstva zemědělství by kromě bělkovického údolí měly vzniknout přehradní nádrže v Olomouckém kraji také ve Smilově a Podhoří.