V baroku se jedlo podobně jako dnes
Studenti Vysoké školy obchodní v Praze se už druhým rokem, díky svému projektu, snaží do českých a moravských zámků přilákat co nejvíce návštěvníků. I sebekrásnější památka, pokud jen "stojí", ale nežije turistickým ruchem a akcemi, nikoho dalšího nenaláká. V Tandemu o tom mluvili Jakub Šembera a Eva Zbořilová
V místě památky musí mít návštěvník také možnost se dobře najíst a vyspat. Jedině tak bude mít chuť se na místo vracet a strávit tam déle než hodinu. Když bude mít krásný zámek i odpovídající zázemí, budou tam mířit davy turistů i přes to, že nestojí na hlavní trase u D1, a že si tam turista několik kilometrů zajede. Na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou, barokní perle, by mohla "zabodovat" dobová kuchyně. Lidé v 17. a 18. století jedli podobně jako my dnes, rozdíly byly samozřejmě mezi šlechtou a sedláky. Podobně by mohla fungovat i barokní restaurace na jaroměřickém zámku, v jídelně pro „chudé“ by se podávala polévka s chlebem, v salonku pro „bohaté“ by byla na menu večeře o třech chodech včetně patřičné výzdoby. V baroku se totiž mistři kuchaři věnovali i estetice jídla.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.