Už brzy si koupíme na milion vánočních stromků

Když se stromek uřízne v období vegetačního klidu, podle Jiřího Pohana přiměřeně zavadne a potom ani tolik neopadává. „To když já letím do lesa 23. prosince s pilkou a uříznu samozřejmě smrk, tak on už osmadvacátého opadává,“ směje se lesník. „Stromky už se v těchto dnech balí, a pokud vím, tak v Pelhřimově se začnou prodávat 1. prosince.“

Pro české domácnosti je potřeba možná i milion vánočních stromků, to je slušných 200 hektarů lesa ročně, odkud se stromky těží. Jiří Pohan jmenuje stovky lidí, i brigádníků, kteří s přípravou musejí pomáhat. „Provádějí zastřihávání, těžbu a prodej a také je potřeba stromky u obchodních center hlídat, takže je to vlastně průmysl.“ Stromek na plantáži roste zhruba dekádu, sklízet se může po pěti letech a do deseti let se už potom musí zpracovat.

I majitelé běžných lesů se potýkají s krádežemi. „Chránit stromky proti zlodějům v lese se také dá, například stromku ustřihnout několik větví, aby nevypadal pěkně, nebo použít přípravek na ochranu proti okusům. Takový šedý nebo bílý stromek si pak nikdo neuřízne. Jsou i prostředky pachové, ale tato ochrana funguje až doma, takže ten stromek už nezachráníme,“ vysvětluje Jiří Pohan.

Těžba dřeva se musí nahlásit

„V prvním a posledním čtvrtletí se v lese provádí nejvíce těžeb, je doba vegetačního klidu, listnáče jsou bez listí, lesy jsou přístupné i přes zemědělské pozemky, kde je sklizeno,“ říká odborný lesní hospodář.

Od letošního roku začíná platit nový zákon č. 226 z roku 2013 o uvádění dřeva na trh. Jiří Pohan uvádí pro všechny, kdo těží dřevo, co to znamená v praxi: „Všichni producenti dřeva, kteří v letošním roce prodali dřevo, a vznikl jim z toho doklad, o tom musí vést evidenci. Tu potom musí odevzdat na referátu životního prostředí příslušné obce s rozšířenou působností. Tady už vznikají pro majitele lesů sankce, pokud tento zákon nedodrží a do konce března neodevzdají.“