Ukaž tu díru v noze, jak tě chytil tygr. Takhle si povídají manželé Joo, Jaromír a Marcela

20. říjen 2015

Třiadvacet tygrů sibiřských a čtrnáct pum amerických se podařilo za poslední tři roky odchovat v Národním cirkuse Jo Joo Jaromíru Joo. Pan Jaromír už je sedmou generací cirkusové rodiny, která sahá až k roku 1790. „Mí vnuci jsou už devátou generací, ale v současném programu vlastně vystupuju jenom já, můj syn a moje paní Marcela. Ta asistuje při tygrech,“ oba i s pětitýdenní pumou americkou byli hosty Dobrého dopoledne.

A asistuje prý velice dobře. „Ukaž tu díru v noze, jak tě chytil tygr. Ona se na mě koukala, jak mi to sluší a tygr jí chytil drápkem. Jenom špičkou a vytrhl jí kus masa a má tam takovou díru už asi dva měsíce. Kdyby to bylo o pár milimetrů dál, tak už nemá nohu,“ směje se pan Jaromír.

Tygr úderem tlapy zabije většího vola, než jsem já

„Chtěla si mě jenom přitáhnout, prostě si jen tak hrají. Byla jsem zamyšlená, a proto se to stalo. Vždycky je to vaše chyba. A musím upozornit, že jsem rozhodně po třiceti letech nekoukala na Jaromíra, jak mu to sluší, to jsem spíš přemýšlela, co uvařím k večeři,“ směje se paní Marcela a Jaromír kontruje: „Večeře jsi mi vařila dřív, když jsi za mnou chodila, teď už mi žádný nevaříš.“

Jaromír a Marcela Joo

V takové situaci je důležité zachovat klid, všechna zvířata v cirkuse jsou v pořádku, mají očkování. Paní Marcela však musela podstoupit bolestivou protitetanovou injekci. „Já ji měla prošlou,“ přiznává a pan Jaromír dodává. „Měla štěstí. Víte, co napsal pan Hrabal v jedné knížce? Tygr úderem tlapy zabije většího vola, než jsem já.“

Zvířata hrají i ve filmech

Kromě cirkusových představení má pan Joo pod palcem ještě spoustu filmových aktivit. „Nejen já, ale i členové rodiny. Bratr točil v Hollywoodu s Tomem Cruisem, já jsem teď dotočil velký film s pumami. Mám dva agenty, jednoho ve Švýcarsku a v Las Vegas. V současné době slovenské televizi půjčuji svá zvířata pro seriál z prostředí ZOO.“

O svých šelmách by Jaromír Joo mohl vyprávět nekonečné hodiny. Hlídá je jako oko v hlavě. Nepropásne žádný porod. „To na zvířeti poznáte, přestane žrát, polehává. Dokonce jsem vlezl k tygřici při porodu. To bylo na jaře, byla hluboká podestýlka a první mládě zahrabala, já měl strach, že se udusí, tak jsem tam vlezl,“ vzpomíná pan Joo.

Hromada mých knih v šapitó, které po představení podepisuji, to je můj sen

„Do smrti nezapomenu ten její pohled. Otevřela oči, podívala se na mě, když zjistila, že jsem to já, zase je zavřela a pokračovala dál. Celou dobu jsem byl v kleci. Porodila tři a já jsem tam čekal, ještě se mi to nezdálo a za tři hodiny porodila čtvrté. Jak jsem to poznal? Nevím. Jsem s nimi od dětství a pozoruju je. Nejspíš mám nějaký dar.“

Tenhle rok si pan Joo splnil svůj sen. Napsal knihu: Zpověď principála. Nadělil si ji ke svým šedesátým narozeninám. „Já si vždycky přál, že po závěru programu bude v šapitó hromada mých knih a já je budu podepisovat. Je v ní spousta fotografií. Teď píšu další, cirkusové povídky. Baví mě to hodně.“

Puma americká v náručí Jaromíra Joo
autor: Tamara Pecková
Spustit audio