U dítěte s Downovým syndromem si musíte říct, co reálně zvládne

30. březen 2015
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Magda Vaňková s dcerou, vlevo moderátorka Tamara Pecková

„K narozeninám jsem dostala dvě trička a dort. Slavila jsem s rodinou a sourozenci.“ Magdička Vaňková se narodila s Downovým syndromem. Před pár dny oslavila sedmnácté narozeniny. Pozvali jsme si ji do studia i s maminkou.

Magdička se narodila do sportovní rodiny, má dva starší, zdravé sourozence. Podle paní Magdy je důležité si na začátku říct, co od takto postiženého dítěte očekáváme. „Pro mě to byla komunikace. Dnešní společnost je hodně otevřená, chtěla jsem, aby dobře mluvila. To se nám myslím, podařilo. Ještě teď navštěvujeme logopedii,“ vysvětluje paní Magda a dodává, že další věc, kterou Magdička musela zvládnout, bylo lyžování.

Člen naší rodiny musí být lyžař. I dowňasi lyžují

„Jsme lyžařská rodina, je podmínka, že člen naší rodiny bude lyžař. To je jasné. Kdybych řekla, že to bylo úplně jednoduché, tak to není pravda. Ze začátku byla Magdička opojená rychlostí, bavilo ji rychle jezdit, ale nebavilo ji brzdit. Dalo nám to hodně práce, ale v osmi letech už lyžovala bezpečně,“ říká Magda Vaňková, maminka Magdičky.

V českých horách jsou lidé občas překvapeni, když zjistí, že Magdička má DS, ale v zahraničí ne. „Teď jsme se vrátili z Itálie, tam jsme potkali slečnu s DS, tak jsme se tomu zasmáli, že dowňasi lyžujou,“ usmívá se Magda Vaňková a Magdička jí doplňuje. „Lyžovačka byla dobrá, jezdím na sjezdovkách.“

Speciální školka byla z naší strany suprová volba

V dnešní době rodiče o Downově syndromu na internetu zjistí vše potřebné, před sedmnácti lety to s informovaností jednoduché nebylo. Magda Vaňková chtěla, aby Magdička navštěvovala normální školku v Lukách nad Jihlavou. „Měli jsme obrovské štěstí, paní ředitelka nám to rozmluvila a doporučila nám speciální školku v Jihlavě. Vysvětlila mi, že tam jsou speciální pedagogové, logopedi, a že tam bude mít Magdička pro vstup do vzdělávacího systému daleko lepší podmínky než v Lukách. Byla to suprová volba z naší strany,“ vysvětluje Magda Vaňková.

V sedmi letech Magdička nastoupila do běžné Základní školy v Lukách nad Jihlavou. „Byli jsme na tom dlouhodobě domluvení, byla tam od první třídy speciální pedagožka, po deset let máme stejnou asistentku. Vstup to byl vynikající. Myslím si, že to je hlavně o komunikaci s danou školou o tom, co chceme, aby ve škole to postižené dítě dosáhlo, jakou chceme mít vzdělávací péči. Je to o reálném posouzení, co naše postižené dítě má.“

Nebaví mě matika a baví mě infoška

Na otázku, co tě baví ve škole, bez dlouhého přemýšlení Magdička odpoví, že tanečňák. Při upřesnění, že se ptáme na školní předměty jako je čeština, fyzika, matematika, protočí Magdička oči a řekne: „Jo ahá. Nebaví mě matika, baví mě infoška, ráda mám diktáty,“ odpoví jako každý sedmnáctiletý školák.

Magda Vaňková s dcerou

To, že Magdička své rodiče zlobí stejně jako každý jiný teeneager, potvrzuje i její maminka Magda. „Musíme jí odhánět od počítače, mezi její oblíbené aktivity patří sledování Comebacku na internetu, ten u nás opravdu frčí a některé hlášky jsou u nás na denním pořádku,“ uzavírá Magda Vaňková.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio