U Bukovanského mlýna vzniká Alej českých panovníků. Nabízí jedinečný výlet do historie

25. říjen 2021

Mezi Bukovany a Ostrovánkami nedaleko Kyjova na jižní Moravě vzniká od roku 2018 v Česku unikátní soubor soch všech českých panovníků. Zatím je plně dokončena přibližně třetina plastik. Každý panovník už má ale připravený kamenný sokl se jménem a letopočty. Projít se českou panovnickou historií je tak možné už nyní. Kdykoli a zdarma.

Za vznikem 650 metrů dlouhé aleje lip a dalších okrasných dřevin, doplněných sochami, stojí nápad místního mecenáše Josefa Kouřila. Chtěl po sobě zanechat dílo, které budou moci obdivovat nejen současníci, ale i další generace.

"Ta myšlenka mě napadla na křížovém vrchu u Rešovských vodopádů," vzpomíná Josef Kouřil na prvotní inspiraci, když procházel křížovou cestou z roku 1767. Napadlo ho, že už tam existuje 250 let a tehdy ji musel někdo vytvořit. Proto se rozhodl pro podobné dílo. Křížových cest je ale celá řada. U posledního zastavení mu hlavou bleskla tři slova: cesta českých panovníků. A unikátní koncept byl na světě.

Myšlenku pak se svými přáteli dál rozvíjel. Nejdříve bylo třeba sestavit seznam všech českých panovníků. Alej začíná mýtickými postavami české historie, o kterých je Josef Kouřil přesvědčený, že musely existovat, a proto je první sochou celého souboru praotec Čech, následovaný kněžnou Libuší a dalšími postavami české mytologie, včetně Přemysla Oráče. Dále již pokračují písemně doložení skuteční čeští panovníci. Každá socha je postavena na kamenném soklu, na kterém je jméno panovníka a roky jeho vlády.

Svou sochu zde má také mýtická Libuše

Práce na několik let

Josef Kouřil zadal výrobu soch mladému sochaři Václavu Polianovi z Olomouce. Vytvořit 78 soch z pískovce je ale úkol na několik let. Od roku 2018, kdy byla alej slavnostně otevřena, se podařilo dokončit přibližně třetinu plastik. Každým rokem postupně přibývají další, a tak když se sem výletníci vracejí, čeká na ně vždy něco nového.

Alej samotná je v celé délce osazená lipami a dalšími okrasnými dřevinami a keři. Doplňuje ji také několik laviček. Posezení ještě víc umocní zklidnění a výhledy do okolní nádherné krajiny Kyjovské pahorkatiny. Každý panovník má už nyní připraven sokl pro svoji sochu se jménem i letopočtem jeho vladaření.

Dvě třetiny panovníků ještě zbývá dokončit. Svá místa tu už ale mají

Novinkou roku 2021 je kromě několika soch také mohutná palisádová umělá tvrz na začátku aleje, která se stala jakousi výchozí branou a zároveň vyhlídkou na celou stezku. Cestující hromadnou dopravou také uvítají nové zastávky linkových autobusů přímo u Bukovanského mlýna. Alej českých panovníků končí u Ostrovánek, kde vzniká farma s další restaurací.

Celou cestu je možné si projít v kterékoliv denní či noční době, celoročně a zdarma. Kdo by chtěl přece jen přispět, může si na recepci Bukovanského mlýna zakoupit jako dobrovolné vstupné pamětní medaili, na líci s alejí a na rubu s mlýnem.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.