Tvrz Bouda ukrývá pod zemí přes půl druhého kilometru chodeb. Dnes je z ní působivé muzeum
Dělostřelecká tvrz Bouda u Těchonína v Pardubickém kraji měla být součástí československého pohraničního opevnění, které vznikalo v letech 1935 až 1938 jako obrana před rostoucí mocí hitlerovského Německa. Stavbu se před vypuknutím války nepodařilo dokončit, přesto se opevnění stalo symbolem odhodlání tehdejšího Československa bránit svůj stát. Po událostech z podzimu 1938 pevnostní systém nakonec nebyl využit k boji.
Zvenku působí tvrz poměrně nenápadně, její hlavní část je ukrytá hluboko pod zemí. Návštěvníci se mohou projít více než půl druhým kilometrem podzemních sálů a chodeb, ve kterých je dnes muzeum. Teplota se tu po celý rok pohybuje kolem 5,5 stupně Celsia. Do podzemí se vstupuje pancéřovým vchodem, který byl určen i pro průjezd nákladních automobilů. Samostatný vstup měla posádka tvrze.
Část expozice přibližuje každodenní život vojáků, kteří měli v tvrzi sloužit. K vidění je dobový nábytek, uniformy nebo těžký kulomet vzor 24. Letos navíc interiér doplnily nové technologie. Velká obrazovka má návštěvníkům přiblížit nejen samotnou stavbu opevnění, ale také situaci v roce 1938 a tehdejší mezinárodní souvislosti.
Bouda ale ukazuje také to, jak technicky vyspělé československé opevnění na svou dobu bylo. Jedním z výrazných prvků jsou pancéřová vrata, která dokázala uzavřít vstup do tvrze během několika sekund a zároveň byla plynotěsná. Součástí vybavení byly také splachovací toalety nebo vlastní systém čištění odpadních vod. Právě splachovací záchody se podle průvodců staly pozoruhodnou atrakcí i pro německé vojáky, kteří po obsazení pohraničí přijížděli československé opevnění obdivovat.
Dnes tak tvrz Bouda nepřipomíná jen historii vojenské techniky. Podzemní prostory umožňují představit si, jak měla fungovat rozsáhlá obranná stavba, která měla být v případě útoku součástí systému chránícího československé hranice. Zároveň připomíná období roku 1938, kdy se o osudu republiky rozhodovalo v době rostoucího tlaku nacistického Německa.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
