Turismus nejsou jen čísla. Koruna Vysočiny hledá rovnováhu mezi turisty a klidným životem místních

21. leden 2026

Rozvoj cestovního ruchu bez ztráty kvality života místních. Právě to je jeden z cílů destinační společnosti Koruna Vysočiny, kterou vede David Štěpánek. V dopoledním vysílání mluvil o limitech regionu, přetížených místech i projektech, které mají turisty rozptýlit dál do krajiny.

Koruna Vysočiny patří k organizacím, které nejsou na první pohled vidět, ale bez jejich práce by cestovní ruch v regionu fungoval podstatně hůř. Propojuje obce, podnikatele i instituce, pracuje s daty, strategií a dlouhodobým plánováním cestovního ruchu.

Působnost destinační společnosti zahrnuje především Žďársko, Novoměstsko, Bystřicko a část území směrem k Nedvědici. Právě tady se Koruna Vysočiny snaží návštěvníkům zprostředkovat to nejlepší z regionu – od turistických cílů přes ubytování až po gastronomii.

Úkolem je také hledání rovnováhy mezi turisty a místními obyvateli. „Místní často turisty nevidí rádi, podnikatelé by jich chtěli víc a obec je mezi tím. My se snažíme pomáhat hlavně radami a zkušenostmi,“ popisuje Štěpánek.

Čtěte také

Limity se podle něj na Vysočině objevují jen výjimečně. „Jsou to jednotky dnů v roce. Typicky v zimě u běžkařských tras nebo při velkých sportovních akcích,“ vysvětluje. Přesto je důležité některá místa zbytečně nepřetěžovat. „Ví se, že třeba na Devět skal chodí kolem sto tisíc lidí ročně. To nejsou místa, která bychom museli dál propagovat.“

Koruna Vysočiny se proto snaží návštěvníky směřovat i jinam. Jedním z chystaných projektů je Santiniho stezka. „Chceme otevřít další kostely spojené se Santinim a nabídnout lidem komplexnější zážitek než jen Zelenou horu,“ přibližuje Štěpánek.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.