Tři grácie z Předína jsou ochotnice, které se nebojí udělat si ze sebe legraci. U diváků to očividně zabírá

"Jsme holky, které baví divadlo," představuje Tři grácie Michaela Sára Andělová. "Ona si nás sama našla, vybrala si nás, tak jsme ji nemohli zklamat," přidává se Jana Báňová. Spolu se třetí grácií Olgou Píšovou se v podstatě sešly kvůli jediné hře, tragikomedii královny. Muže herce mezi sebou dodnes nemají a i další hra, do které se pustili má čistě ženské obsazení.

Původně se ochotnice domnívaly, že Královny zahrají v domovském Předíně a ve Štěměchách, odkud je jedna z hereček. Premiéra ale ukázala, že repríz bude mnohem víc. "To jsme ani nečekali, byli nadšení. Potlesk vestoje, což nám vehnalo slzy do očí," vzpomíná Olga Píšová. Hra měla takový úspěch, že s ní perlily například i na festivalu Třešťské divadelní jaro.

Základem úspěch Tří grácií je každopádně nadšení. Důležitá je ale samozřejmě i píle a zodpovědnost. Konkrétně Královny jsou totiž velmi náročné na zvládnutí textu. "Text se učíme doma. Je to kolektivní práce. Abych nezklamala holky. Protože ony to budou umět, tak já to budu umět taky," říká Michaela Sára Andělová. Zpočátku ale pro jistotu využívaly nápovědu. Dnes už ji nepotřebují.