Třezalky patří nejen na louky, ale i do okrasných zahrad
Obvykle se většině z nás při představě třezalky vybaví luční bylina s drobnými žlutými kvítky, která není příliš zajímavá. Za povšimnutí ale stojí její vlastnosti. Má léčivé schopnosti a také mnoho dalších způsobů využití. V našich zahradách často pěstujeme její sestry, které mají navíc nejen krásné a velké květy, ale i okouzlující plody.
„Jsou skromné, dobře se pěstují a v našich podmínkách se snadno přizpůsobují,“ pěje chválu na adresu dřevitých třezalek zahradních Pavel Chlouba. „Je to rostlina, která na zahradě dorůstá velmi sympatických rozměrů, kolem 60 cm. Můžeme jí použít jako lemy na okraje záhonů, do zahuštěné výsadby, kde použijeme 5 až 7 kusů na jedno místo, nebo je umístíme po jednotlivých kusech do trvalkového záhonu, kde rostou nižší druhy trvalek. Květy a následně plody třezalek tak mezi nimi sem tam vykouknou a upoutají na sebe pozornost,“ pokračuje zahradník.
Stanoviště a péče
Třezalkám se daří na slunci. Snesou ale i toulavý stín, tedy místo, kde se během dne střídá slunce a stín. Vyžadují kyprou, dobře opečovávanou půdu.
Během roku s třezalku nic významného dělat nemusíme. Květy a plody můžeme průběžně řezat do vázy jako okrasnou zeleň. O slovo se přihlásí až po zimě, kdy se keře sestřihnou na délku cca 8 až 10 cm. Rychle regenerují a na nových výhonech, které narostou během jara, následně během léta krásně kvetou a plodí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
