Toužíme mít v rodokmenu šlechtické předky, ale většinou je nemáme

1. říjen 2015

V posledních letech přibývá rodin, které mají zpracovaný rodokmen. Je to tím, že už nemusíme sami umět své příbuzné ve starých matrikách najít, můžeme si zpracování objednat u genealogů. Blanka Lednická vysvětluje důvody, které nás za odborníky na sestavování rodokmenů nejčastěji zavedou: „Spousta lidí má v rodině nějakou tu legendu o šlechtických předcích a o tom, že babička nebo prababička byla šlechtična, ale nevěřte tomu. Ty šlechtické předky má velmi málo lidí. A většinou jsou to lidé, kteří mají tu minulost zdokumentovanou, ta rodina to zná, ví. A různé ty rodinné legendy vznikly z toho, že se narodilo nějaké nemanželské dítě a bylo potřeba odůvodnit, jak přišlo na svět.“

Rodokmen se podaří dovést obvykle do 17. století, třicetiletá válka většinou záznamy přerušila. Ale jsou místa v našem kraji, kde jsou dokumenty v souvislé řadě až do let začínajících patnáctkou. „Pokud máte štěstí a jste z Telčska, tam jsou úžasně dochované pozemkové knihy od konce 16. století, takže u pánů z Hradce je to o trošku lepší,“ uvádí genealožka Lednická.

Školní vysvědčení, to jsou často poklady

A jak se kořeny hledají? Musíme donést oddací listy, rodné listy, někdy pomůžou i úmrtní. Prostě dokumenty, na kterých je zapsáno datum narození, jméno rodičů. A pak se v matrikách hledá další generace – opět datum narození, rodiče. A takhle pokračujeme až do 17. století. Pokud chceme kromě jmen v rodokmenu i nějaké rodinné příběhy, musíme sáhnout například do třídních knih, vysvědčení, záznamů od soudů. „Tak se můžeme dozvědět, že babička měla z náboženství čtyřku, nebo že prababička ze zpěvu opravdu neprospívala. Najdeme tam třeba i spory o dědictví,“ přibližuje Blanka Lednická, co se dá o našich předcích obvykle dohledat.

Nejhorší jsou kočovné rodiny – úředníci a komedianti

Často historik ztratí stopu a hledá několik dnů jeden jediný záznam, který by ho posunul dál. „Typicky je to u úřednických rodin, protože panští úředníci je hodně stěhovali. U ovčáků, u pohodných. Už jsem dělala i rodokmen komediantů, což byla hrůza. To máte sňatek v Kraslicích, úmrtí ve Vodňanech, narození dítěte ve středních Čechách, takže je to hodně velké pátrání,“ přirovnává práci na rodokmenu k policejnímu hledání Blanka Lednická.

Blanka Lednická, genealožka
autor: Petra Emmerová
Spustit audio