Tolik kůrovců bylo naposledy při kalamitě 90. letech, vzpomíná odborník na lesnictví Milan Slavinger

2. září 2015

Dobré odpoledne

Kůrovec, to je postrach majitelů lesa. Správně se jmenuje lýkožrout smrkový a suché a horké léto mu moc svědčilo. Teď už okusuje stromy letošní třetí generace. V lesích můžeme vidět smrky, ze kterých opadává jehličí a odlupuje se kůra. Pokud se majitelé lesů nezačnou o napadené stromy starat, hrozí kůrovcová kalamita. Situace není vážná jen u nás na lesnaté Vysočině, ale v celé republice.

„Jednou z příčin je suché léto. Smrky nám částečně usychají. Letos navíc stromy silně kvetly a všechnu svou sílu teď dávají do tvorby šišek a semen,“ vysvětluje Milan Slavinger, vedoucí oddělení lesního hospodářství a myslivosti jihlavského magistrátu. A právě oslabené smrky v monokulturní porostech jsou ideálním cílem kůrovce.

Jak poznáme strom napadený kůrovcem?„ V opadané kůře se nachází malé otvory o průměru asi dva milimetry a v lýku pod kůrou je množství malých chodbiček,“ vysvětluje lesník Slavinger.

Majitel lesa by měl jednou za dva týdny les projít. Smrky, ze kterých opadává kůra, musíme ihned pokácet a odvézt. Feromonové lapače v těchto chvílích už nepomůžou, pro brouky jsou mnohem lákavější stromy než krabice.

Pokud je strom ještě zdravý, kůrovcům se brání tím, že je zalije smůlou. Když už je ale oslabený, brouci koušou a koušou, strom žloutne a usychá, odpadá z něj kůra, i když vršek má ještě zelený.

Letošní horko způsobilo, že už se vylíhla třetí generace, upozorňuje lesník z jihlavského magistrátu Milan Slavinger: „Běžně trvá vývoj 10 týdnů, ale v teplém počasí se urychlil na 6 týdnů, takže brouků je zkrátka víc.“

Život kůrovce je docela zajímavý. Samečci vykusují do smrku tzv. snubní komůrku. Krovky má ve tvaru lopatky, aby mohl snáz vyhazovat z chodby vykousané dřevo. A když má komůrku nachystanou, najde se samičku a spáří se a pak druhou a třetí.