Tisíce stran záznamů politických projevů. Nejdéle sloužící stenograf se zapíše do knihy rekordů

Stenograf Jiří Novák při přebírání osvědčení o rekordu

Už 65 let poslouchá vše, co se ve sněmovně odehraje. Jiří Novák to má v popisu práce - jako stenograf zaznamenává projevy poslanců i okolní dění v dolní komoře. Za své služby se 90letý muž dočkal i ocenění. Jako nejdéle sloužící parlamentní stenograf na světě se zapíše do Guinessovy knihy rekordů.

Dubnovou schůzi sněmovny začal její předseda Jan Hamáček z ČSSD netradičně: „U příležitosti životního jubilea bych rád co nejsrdečněji poblahopřál komornímu stenografovi panu doktorovi Jiřímu Novákovi k jeho 90. narozeninám.“

Při potlesku poslanci všech politických stran vstávali z lavic. Díky Jiřímu Novákovi jsou v archivu tisíce stran projevů zákonodárců. A budou přibývat další.

Jak říká sám stenograf, technický pokrok těsnopis neohrozí. Zvukový ani obrazový záznam z jednání podle něj často nepostihne všechno potřebné, třeba reakce z poslaneckých lavic nebo jiných míst ve sněmovně.

„Občas se vyskytne taky, dokonce mně se to několikrát vyskytlo, že se například na galerii hostů objeví nějaký plakát nebo něco takového, jako stanovisko návštěvníků, hostů, co se projednává a říká u řečnického pultu,“ popisuje Novák.

Ten se k těsnopisu dostal jako učitel grafických předmětů na pražské obchodní škole. Protože stenografů bylo vždycky málo, získal místo ve sněmovně v 52. roce relativně snadno.

Náplň práce se podle Nováka za uplynulá desetiletí moc nezměnila. Jedna věc ale rekordmana mezi stenografy trápí: „Poslancům je trochu hůř rozumět. To je věc, která je obecná. Já jsem povoláním totiž hlavně středoškolský kantor. Kvalita řečnění, to se značně zhoršuje pro artikulační nevyvinutost. Lidé prostě nedokáží artikulovat a to je pro těsnopis špatné. Jakmile nerozumíte tomu, co řečník říká, je celý těsnopis na nic. Bohužel i zvuková záznamová technika.“