Tipy a triky na výsadbu ovocných stromků prozradil Tomáš Jan
Některé stromy jsou choulostivé, jiné v poklidu přečkají i krušnější zimu. Kdy a jak vysazovat ovocné stromky, aby se jim dobře žilo? Základem je věnovat jim dostatečnou péči a vysazovat v období vegetačního klidu na podzim nebo brzy na jaře.
„Po přirozeném opadu listů se stromky ze školek vydobývají a potom je můžeme sázet až do zámrazu,“ popisuje Tomáš Jan, člen redakční rady časopisu Zahrádkář. Pokud se už od pohledu jedná o stromek „čerstvý“, nemusíme kořeny namáčet do vody, ale mírně je zakrátíme a stromek zasadíme tak, jak byl zasazen ve školce.
„Nesmíme stromek utopit ani zasadit příliš vysoko. Zasadíme ho tak, aby místo srůstu podnože s roubem případně kořenový krček byly v úrovni nebo mírně nad úrovní půdy,“ nabádá Tomáš Jan.
Je lepší pro stromek zvolit slunné stanoviště nebo polostín? Trochu jiné požadavky má jabloň a jiné zase meruňka. Obecně lze říct, že většina takzvaného velkého ovoce, stromků hlavních ovocných druhů, vyžaduje spíše slunná stanoviště.
Pokud sázíme na podzim, bezprostředně po výsadbě stromky zalijeme. Přes zimu už zalévat nemusíme, pokud se nedočkáme extrémně teplé nebo suché zimy (holomráz). A pak zalijeme zase až před začátkem vegetačního období na jaře.
Teplomilné druhy jako broskvoň a meruňku sázejte spíš v jarním termínu. Pokud stromek dostanete na podzim a zasadit ho musíte, kmínek zabalte. „Zvlášť u broskvoně je kmínek zelený, přes zimu nezmrzne, ale uschne. Stále se snaží kmínkem transpirovat vodu a nemá ji z čeho brát, protože kořeny jsou v zamrzlé půdě. A kmínek vyschne,“ říká Tomáš Jan. Když se dáte do sázení těchto druhů na podzim, kmínek, případně i s částí korunky obalte třeba kartonem, který zabrání přístupu slunce na kosterní větve a kmínek.
Chcete-li vysadit více stromků vedle sebe, dodržujte dostatečné rozestupy, které jsou u různých odrůd různé (od 2 do 6 metrů). Poradí vám ve školce nebo tam, kde jste stromek koupili.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
